„Už před čtyřmi lety se nám zdálo, že by se takové testy školám hodily,“ vzpomíná Martin Malčík, proděkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a šéf Společnosti pro kvalitu školy. Cesta od myšlenky k realizaci zabrala zhruba tři roky. „Připravili jsme projekt a získali na něj peníze ze strukturálních fondů. Nyní ho už rok řešíme,“ popisuje Martin Malčík. Školy i žáci tak mají testování zdarma.
Poslední příčka pro Ústecký kraj
„Test probíhá na počítači. Jakmile žák odpoví na všechny otázky, hned se navíc dozví výsledek,“ zmiňuje jednu z předností Malčík. Kromě okamžitého vyhodnocení zpracuje Společnost pro kvalitu školy pro každého žáka a také pro celou školu podrobnou analýzu výsledků. A jak s nimi školy naložily?
„Zpráva o jednotlivých žácích má asi třicet stran, analýza školy více než sto stránek. Zatím jsme to nestihli prostudovat,“ říká Martina Bilová, zástupkyně ředitele ze Základní školy Šafaříkova ve Valašském Meziříčí. Se žáky dělají i testy společnosti Scio. „V nich je správná vždy jedna odpověď ze čtyř, zde ale museli školáci občas doplnit i celé slovo,“ srovnává zástupkyně. František Obr, ředitel Základní školy Bezručova v Hradci Králové, má zase pocit, že testy Společnosti pro kvalitu školy vycházejí více z praxe a ze zkušeností učitelů. Podrobně se však analýze výsledků bude s kolegy věnovat až po čtvrtletí.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Testování žáků nabízí řada společností. Tahle to ale dělá zadarmo,“ vysvětluje Norbert Tlustý, zástupce ředitele pražské Základní školy Mládí, proč se zapojili. A neskrývá radost nad výsledkem. „Přesvědčili jsme se, že patříme ke špičce,“ říká Norbert Tlustý ke srovnání s ostatními školami.
A jak vypadají celkové výsledky?
U páťáků se testovaly znalosti z češtiny, matematiky, cizího jazyky a z předmětu nazvaného „člověk a jeho svět“. Při porovnání krajů dopadli nejlépe žáci z Prahy, nejhůře pak zabodoval Ústecký kraj. To není při srovnání například s výsledky mezinárodního šetření PISA až tak překvapivé. Zaráží ale například druhá příčka Karlovarského kraje v případě češtiny.
Ještě více ale překvapují výsledky deváťáků. V češtině a také ve všech přírodovědných předmětech dopadli nejlépe školáci na Vysočině. (Ovšem v biologii dosahovala úspěšnost žáků v tomto kraji v průměru 65 procent, ale v chemii jen 45 procent.) V případě matematiky obsadily první příčku školy z Prahy, Vysočina si však udržela alespoň druhé místo.
Testovaní paťáků a deváťáků
U testování z cizího jazyka si žáci mohli vybrat mezi angličtinou a němčinou. V angličtině měli nejlepší výsledky školáci z Prahy, v němčině z Jihočeského kraje. „Hlubší analýzu výsledků budeme teprve zpracovávat,“ říká Tomáš Hudec, ředitel gymnázia v Českém Těšíně, který dával v projektu dohromady autorský tým. I samotné organizátory překvapilo, jak dobře si vedli školáci z Vysočiny. „Může to souviset se vzdělávacími projekty pro učitele, které v tomto kraji probíhají,“ spekuluje Hudec. Sám učí chemii, a tak ho mimo jiné zaujalo, že největší problém měli žáci v tomto předmětu s praktickými úkoly. „Třeba při popisování chemických reakcí nebo při interpretaci výsledků,“ říká a spekuluje, že žáci zřejmě vůbec nepracují v laboratořích.
Rozhodne se mezi dvěma uchazeči
Největším úskalím pro srovnávání krajů je fakt, že se do popsaných testů pro páťáky a deváťáky školy hlásí dobrovolně, jejich vzorek proto není reprezentativní. V Ústeckém kraji se jich zapojilo přes sedmdesát, na Vysočině 31 a v Karlovarském kraji třeba jen 15. A lze předpokládat, že testování přitahuje v první řadě školy ochotné na sobě pracovat. Čím více se jich tedy zúčastní, tím horší může být „skóre“ daného regionu.
„Původně jsme mysleli, že se do projektu zapojí tak dvě stovky škol. Jenže se nám jich přihlásilo devět set a testováním jich prošlo 621,“ říká Martin Malčík. (Celkově jich je přes čtyři tisíce). K větší účasti je přiměly plány ministra Josefa Dobeše na zavedení povinných testů pro páťáky a deváťáky. V létě byla vypsána veřejná soutěž na jejich pořádání. „Během tohoto týdne oznámíme, kdo zvítězil,“ slibuje Libor Vacek, tiskový mluvčí České školní inspekce s tím, že ze šesti uchazečů se do užšího výběru nakonec dostali dva.
