Neandertálci se lišili od člověka druhu Homo sapiens pouhým půl procentem dědičné informace, i když měli za sebou více než půl milionu roků samostatného vývoje. Vyplývá to z analýzDNA izolované z kosti neandertálského člověka staré 38 tisíc let. Na stránkách prestižních vědeckých týdeníků Nature a Science je zveřejnili němečtí genetici pod vedením Svanteho Pääba z Ústavu Maxe Plancka a americký tým vedený Edwardem Rubinem z Lawrence Berkeley National Laboratory.
Oba druhy člověka se potkaly před 40 tisíci roků, když na své pouti z africké kolébky lidstva dorazili do Evropy první pravěcí lidé Homo sapiens. Jejich soužití s neandertálci, kteří obývali Evropu a přilehlou část Asie už 400 tisíc let, patří k nejzáhadnějším kapitolám z historie lidstva.
Jaké vztahy asi mezi pravěkými lidmi panovaly? Viděl vývojově pokročilejší Homo sapiens v neandertálcích divou zvěř a hubil je na potkání? Nacházeli v sobě příslušníci obou druhů zalíbení a navzájem se křížili? Jisti si můžeme být jen tím, že neandertálci nakonec zmizeli. Jedno z posledních útočišť jim poskytly před 24 tisíciletími jeskyně na Gibraltaru.
Výzkum DNA zatím neposkytl důkazy o tom, že se neandertálci s lidmi Homo sapiens křížili. Americký paleoantropolog Erik Trinkaus však vidí doklad o míšení obou druhů v některých kosterních nálezech. Patří k nim například ostatky pravěkého dítěte z portugalské lokality Lagar Velho a kostry dospělých nalezené v Mladečské jeskyni na Moravě nebo v jeskyni Pestera Muierii v Rumunsku.
Německý tým genetiků popsal pořadí zhruba milionu písmen dědičné informace, již se podařilo izolovat z neandertálské kosti nalezené v chorvatské jeskyni Vindija. Američané popsali „jen“ 66 tisíc písmen. Výsledky jejich bádání však zhodnocuje fakt, že se soustředili přednostně na úseky, které se zdají s ohledem na rozdíly mezi člověkem Homo sapiens a neandertálcem rozhodující.
Čtení rozbitého kódu
Němečtí genetici mají k dispozici dosud nezpracované informace o dalších čtyřech milionech písmen genetického kódu neandertálců. Ve srovnání s třemi miliardami písmen, jež tvoří celou lidskou DNA, se to může zdát málo. Přesto patří výsledky čtení neandertálského genomu k obrovským úspěchům molekulární genetiky.
Pravěká DNA je totiž rozlámána na maličké kousky čítající nejvýše desítky písmen genetického kódu. Navíc jsou vzorky silně znečištěny DNA dalších organismů, půdními mikroby počínaje a vědci zkoumajícími pravěké kosti konče. To vše práci genetiků velice ztěžuje.
Vědci chtějí zkompletovat genom hned několika neandertálců. Jejich porovnáním s DNA dnešních lidí by mohli s větší jistotou poukázat na ty části dědičné informace, které jsou zodpovědné za evoluční vzestup člověka. V tom jsou informace o dědičné informaci neandertálců mnohem cennější než údaje o DNA evolučně mnohem vzdálenějších šimpanzů.
Definitivně by mohla být rozluštěna i otázka křížení našich předků s neandertálci. Nové genetické výzkumy naznačují, že se v lidském genomu nacházejí geny zděděné po neandertálcích. Pääbův tým je přesvědčen, že na stopy po křížení narazil v DNA neandertálců, ale s definitivním verdiktem čeká na výsledky dalších analýz.
