Nástroj vědci našli díky otisku v paleolitickém nalezišti Abric Romaní v Capellanes u Barcelony. Lopatku vyrobenou z borového nebo jalovcového dřeva pravěcí obyvatelé lokality používali možná ke sběru ovoce nebo rozdmychávání ohně. V nejdelší části měřila lopatka 15 centimetrů a na šířku osm.
Trojúhelníková část byla zakončená hrotem. Rukojeť byla dlouhá 17 centimetrů a čtyři centimetry široká. Zbytky nástroje jsou zuhelnatělé, což podle vědců z katalánského institutu pro lidskou paleoekologii a sociální evoluci (IPHES) ukazuje, že jej neandertálci mohli v jeskyni hodit do ohně, který už jen skomíral. Proto také lopatka zcela neshořela. Později ji překryla voda a mech, což zabránilo jejímu rozkladu a do dnešní doby se zachoval i její otisk.
"Ve světě neexistuje nic takového v takové formě a z té doby, ani jako výrobek neandertálců ani moderního člověka... Až do neolitu podobné kousky neexistují," zdůraznil vedoucí vykopávek Eudald Carbonell.
ČTĚTE TAKÉ: |
Oblast v severovýchodním Španělsku obývali neandertálští lovci a sběrači, jejichž kořistí se stávali jelenovití a turovití přežvýkavci či koně. Jejich maso si pak opékali na ohních. Dokonce tu byly objeveny i dřevěné předměty, jež mohly být používány jako podnosy. Nalezeny byly i dřevěné kyje a kopí. Z menších živočichů byly zdokumentovány vodní druhy, například hryzec vodní či červenozubý rejsek.
Vynikající podmínky pro usazeniny dokázaly zachovat doklady aktivit lidského druhu, které byly dosud přisuzovány jen druhu Homo sapiens, například co se týče organizace jejich příbytků. Právě z té bylo možné odvodit větší společenskou složitost, než jaká se dosud u oněch lidí předpokládala.
