29. prosince 2009 7:01 Lidovky.cz > Relax > Věda

Vědci objevili nejstarší zachovalou kostru, média si ji zamilovala

Věda 2009 - Lucyina prababička Ardi | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věda 2009 - Lucyina prababička Ardi | foto: Šimon , Lidové noviny

VĚDA V ROCE 2009 Nejstarší relativně dobře zachovalou kostru lidského předchůdce představili vědci na začátku října. Dostala jméno Ardi a informace o ní plnily přední stránky novin i televizní zprávy.

Prestižní vědecký časopis Science věnoval skeletu starému 4,4 miliony let jedenáct článků, úvodník a titulní stranu, což není právě obvyklé. Zpopularizovaný text, rekonstrukce kostí i vizualizace postavy pak zaplavily běžná média. Kostra patřící příslušníkovi druhu Ardipithecus ramidus, blízkému příbuznému člověka, se rychle stala hvězdou. Na výsluní jí pomohla i trefná přezdívka Ardi odvozená z rodového jména.

Výzkumy tohoto hominida naznačily, jak se začali vyvíjet naši předkové. Podle závěrů mezinárodního týmu vědců jsou ardipitékové podobní lidem více, než se dosud myslelo. Jejich stavba pánve například naznačila, že chodili po dvou, přední končetiny neměli také na rozdíl od šimpanzů tolik uzpůsobené ke šplhání. Navíc se ve srovnání šimpanzi mohli "pochlubit" jen menšími špičáky, které se podle všeho velikostí příliš nelišily u samců a samic.

Staré nálezy v novém hávu
Mezinárodní tým vedený americkým paleoantropologem Timem Whitem z Kalifornské univerzity v Berkeley našel dobře zachovalou kostru na území Etiopie v Afarské proláklině v lokalitě Aramis. Kromě toho se tam podařilo objevit drobnější kosterní pozůstatky dalších 35 jedinců. Tak rozsáhlý soubor kostí z doby před 4,4 milionu let zatím nemá obdobu.

Vědci ovšem objevili většinu kostí už v polovině devadesátých let. Kosti byly tak poničené, že jsme si výsledky náročné rekonstrukce kostry museli počkat více než deset let.

A výsledek se brzy dočkal kritiky. Český antropolog Václav Vančata například upozorňuje na to, že Ardi má dlouhé horní končetiny, ačkoliv mezi nálezy scházejí podstatné části pažní a stehenní kosti. "Rekonstrukce páteře provedená na základě jednoho obratle, navíc ne bederního je spíše čirá fantazie," podotýká dále docent Vančata.

Českému odborníkovi chybí i dostatečné argumenty pro tvrzení, že kostra patřila jedinci ženského pohlaví. "Velikost jednoho zubu, špičáku, považuji za velmi chabý důkaz. Autoři navíc sami tvrdili, že velikostní rozdíly mezi pohlavími jsou velmi malé," upozorňuje dále Václav Vančata. Domnívá se, že časopis Science zprávy o Ardi záměrně "přefouknul".

"Vzhledem k řadě problematických, a někdy i odborně nedotažených výsledků vzniká dojem, že byl vědecký tým 'zkorumpován' vidinou mnoha bodů za zveřejnění v prestižním časopise Science a publikoval řadu věcí předčasně před dokončením nejdůležitějších analýz a řádného ověření výsledků," domnívá se český antropolog.

Nicméně i přesto nyní Ardi opět "zabodovala": Znovu dostala na titulní stranu časopisu Science – tentokrát už dokonce jako jeden z objevů roku 2009.