Nejmasivnější z nově objevených planet dosahují pěti- až desetinásobku velikosti Jupitera, největší planety solárního systému. Stephane Udry ze ženevské observatoře a jeho spolupracovníci navíc tvrdí, že mají v záloze další, podobně početný objev nových planet, jejichž existenci chtějí potvrdit do půl roku "Příroda nemá ráda vakuum, a tak pokud je někde prostor pro planetu, dá ji tam," vysvětlil podle agentury Reuters Udry, jehož tým nová vesmírná tělesa objevil pomocí nejvýkonnějšího pozemského exoplanetárního spektrografu HARPS na obřím teleskopu observatoře La Silla v Chile.
"Z výsledků nyní víme, že nejméně 40 procent hvězd typu našeho Slunce má planety o nízké hmotnosti. To je důležité, protože to znamená, že planety s nízkou hmotností jsou v zásadě všude," doplnil švýcarský astronom.
Počítačové modely podle něj předpokládají, že ve vesmíru jsou exoplanety ještě o menších hmotnostech podobných Zemi.
Z více než 400 objevených exoplanet jich 28 má nižší hmotnost než dvacetinásobek Země. Čtyřiadvacet jich nalezl právě spektrograf HARPS a šest z nich je mezi nově zveřejněnou dvaatřicítkou. "Máme dva kandidáty na pětinásobek hmotnosti Země a dva na šestinásobek," upřesnil Udry BBC. Na žádné z nich podle něj ale s velkou pravděpodobností není život, protože obíhají příliš blízko své mateřské hvězdě.
Cílem pátrání po exoplanetách je objevit takové hornaté těleso, které bude kroužit v "obyvatelné zóně" hvězd, kde teploty umožní přítomnost vody v tekutém skupenství, která je podle vědců předpokladem výskytu živých forem.
Druhou Zemi v současnosti hledají vedle pozemských teleskopů i družice CoRoT Evropské vesmírné agentury (ESA) nebo kosmický dalekohled Kepler amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
