Je to podstatě podobné, jako nedávno zveřejněné první fotky černé díry. Téměř nic z nich nepoznáte. Přesto dva rozmazané šedivé půlměsíce na černém pozadí znamenají pro vědecké poznání lidstva zásadní průlom. Jsou vidět na snímku, který pořídili fyzikové z univerzity ve skotském Glasgow, a který poprvé v historii zachytil kvantové provázání dvou částic.
Takto vypadá horizont událostí. Vědci představili první snímky černé díry v historii |
Smrtelník nepolíbený vyšší formou fyziky, než je ta středoškolská se určitě ptá, proč je taková fotka vlastně podstatná. Jev nazývaný kvantové provázání totiž vědci zatím znali jen z výpočtů, ověřenou už měli dokonce i jeho existenci. Během tohoto mytického děje, který slavný Albert Einstein označil za „stašidelnou akci na dálku“, spolu interagují dvě částice (v tomto případě světelné částice fotony) tak těsně, že mezi nimi vznikne jistý druh pouta. V jeden moment jakoby dokonce splynuly v jednu.
To způsobí, že se oba fotony navzájem ovlivňují i poté, co se od sebe vzdálí na libovolnou vzdálenost, odtud právě Einsteinův citát. Právě jev, na kterém mimo jiné staví i kvantová mechanika, nabourává jednu z konstant Einsteinovy teorie relativity. K reakci mezi provázanými částice dochází bez ohledu na jejich vzdálenost téměř okamžitě, tedy dokonce rychleji než rychlostí světla. To je dle teorie relativity nemožné.
„Elegantní demonstrace základní povahy přírody,“ popsal Paul-Antoine Moreau z katedry Fyziky a Astronomie glasgowské univerzity fotku, kterou s kolegy pořídil. „Je to vzrušující výsledek, který by mohl být použit k rozšíření obzorů kvantových výpočtů a vést k novým typům zobrazování. Jev našel své praktické uplatnění právě při kvantových výpočtech, ale také v oblasti šifrování.
Vědci ve Skotsku docílili snímku tak, že vystřelili proud kvantově provázaných fotonů z kvantového zdroje světla. Ten zamířili na „nekonvenční objekty“, které byly tvořeny tekutými krystalickými strukturami. Ty mohly díky posunům fází fotonů skrze ně slavný snímek zaznamenat.
