Jejich práci nyní zveřejnil časopis Nature Communications, oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výzkum zaměřený na strukturu viru zatím trvá zhruba tři roky a dále pokračuje. Virus klíšťové encefalitidy má membránový obal. Na povrchu jsou bílkoviny, na něž se vážou protilátky vytvářené imunitním systémem.
Hygienici našli v Krčském lese v Praze klíšťata nakažená encefalitidou |
„Pro strukturní analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ popsal výzkumník Tibor Füzik, který působí ve skupině Pavla Plevky.
Struktura virů určuje způsob, jak infikují buňky. Její podrobné poznání může v budoucnu vést například k vytvoření nové vakcíny nebo léčiva proti klíšťové encefalitidě.
„Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ doplnil Füzik.
Hygienici našli v Krčském lese v Praze klíšťata nakažená encefalitidou |
Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě. Virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Státní zdravotní ústav v roce 2016 zaznamenal 565 onemocnění. Nejlepší ochranou je očkování.
Strukturní virologové z CEITEC se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku. Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.
