Vědci sestavili slovník psí řeči

Když pes něco chce, vrtí oháňkou mírně doprava. Když by se rád něčemu vyhnul, vrtí ocasem spíše vlevo. K tomuto závěru došli italští vědci z univerzity v Terstu vedení psychologem Giorgiem Vallortigarou. Výsledky svého pozorování publikovali v předním vědeckém časopisu Current Biology.

Rozdíl není na první pohled patrný. Vědci jej odhalili až poté, co natočili vrtění oháňkou u psů v různých situacích a pohyb ocasu proměřili pomocí počítačové analýzy obrazu. „Od chvíle, kdy jsem to zjistil, sleduji pečlivě každého psa, kterého potkám, ale můj výsledný dojem je, že bez pomoci laboratorních přístrojů se to dá odhalit jen těžko,“ přiznal Vallortigara v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.

Ptáci čekají nepřítele zleva

Je vysoce pravděpodobné, že jednostranným pohybem ocasu reaguje na různé životní situace mnoho druhů savců. Preference jedné strany těla byla prokázána také u ryb, obojživelníků, plazů či ptáků. To znamená, že specializace mozkových hemisfér na určité úkony je evolučně velmi stará. Zvířatům se vyplácí, protože jim usnadňuje rozhodování. Specializované mozkové hemisféry se spolu nehádají. Některé jednostranné reakce živočichů přesto zůstávají záhadou. Žáby a ptáci jsou mnohem ostražitější k nebezpečí, které se blíží z levé strany. Důvod pro tuto preferenci není jasný. Na první pohled se zdá, že by se dravci a šelmy brzy naučili blížit se k takové kořisti zprava. Zvířata, která jsou ostražitější na nebezpečí přicházející zleva, by jim měla snáze padnout za oběť a neměla by přežít. Nic takového ale v přírodě nepozorujeme.

Italští vědci sledovali chování třiceti psů různých plemen, které si zapůjčili z výcvikového střediska při veterinární univerzitě v Bari. Natáčeli u každého psa na video reakci na jeho pána, na cizího člověka, na kočku a na cizího velkého psa.

Na přítomnost člověka či kočky reagovali psi vrtěním oháňky mírně odkloněné doprava. Nejintenzivněji vrtěli psi ocasem, když spatřili svého pána. Na cizího člověka reagovali méně vydatným vrtěním. Nejmenší odezvu vyvolala konfrontace s kočkou, protože to už se psům honila hlavou jediná myšlenka – kočku pořádně prohnat. Konfrontace s cizím velkým psem vyvolala vrtění ocasem stočeným mírně doleva. Stejně tak vrtí psi oháňkou doleva, když jsou ponecháni sami. Nepatrný, na první pohled neznatelný rozdíl ve vrtění ocasem vypovídá mnoho o tom, jak funguje psí mozek. Jasně prokazuje, že každá z polokoulí psího mozku plní jiné úlohy.

Fenky jsou pravačky
Reakce psů se podobá chování člověka. Lidé mají v příjemných situacích zvýšeně aktivní levou polovinu mozku, která má vládu nad pohyby pravé poloviny těla. Tuto polovinu mozku aktivujeme také v situacích, kdy se chceme k něčemu přiblížit. Naopak když se stahujeme od něčeho pryč, máme aktivnější pravou mozkovou hemisféru.

O tom, že psi využívají každou polovinu mozku rozdílným způsobem, svědčí to, že dávají při různých úkonech přednost jedné tlapě. U fen je patrná mírná preference pravé tlapy, psi jsou většinou leváci. Tlapy ale nehrají v psím životě tak důležitou roli jako ocas, a pohyb oháňky proto může o aktivitě mozkových hemisfér prozradit mnohem více.