Výzkumnému týmu se podařilo nalézt mutaci, kterou před nimi u nového koronaviru ještě nikdo nepozoroval. Zprávu o objevu publikovala ASU na serveru EurekAlert. Podle ní vědci nalezli vzorek viru, kterému v genomu, tedy v souboru dědičné informace, chybělo 81 nukleotidů. Díky tomu pak viru chybělo 27 aminokyselin na proteinu jménem ORF7a. Vědci se domnívají, že právě tento protein pomáhá viru nabourat se do lidské buňky, namnožit se a postupně buňku zabít. Tímto procesem se pak virus v těle rozšíří, což se časem projeví symptomy nemoci covid-19.
  |
Koronavirus podle lékařů více ohrožuje profesionální sportovce. Rizikem je zvýšená kapacita jejich plic |
„Jedním z důvodů, proč je tato mutace zajímavá, je to, že odpovídá významné deleci (typ mutace, při kterém genom ztratí některé nukleotidy, pozn. red.), která se objevila během epidemie SARS v roce 2003,“ říká vedoucí týmu Efrem Lim. Podle něj studie, kterou tým publikoval ve vědeckém časopise Journal of Virology, okamžitě vzbudila ve vědecké komunitě ohlas a upoutala i pozornost Světové zdravotnické organizace. Nalezená mutace totiž virus pravděpodobně oslabuje a přináší tak jiskřičku naděje. Rozšíření takové mutace oslabující vir by mohlo příznivě ovlivnit vývoj současné situace.
Během střední a závěrečné fáze epidemie SARS, který se z Číny rozšířil v letech 2002 a 2003, virus nahromadil mutace, které ho oslabily. Podle vědců může být toto oslabení pro vir výhodné, protože pak způsobuje méně závažné onemocnění, což mu umožňuje se šířit nenápadněji.
Z genetických mutací zjistí původ viru
Měli by být v bezvědomí, vypadají však v pořádku. Lékaře zaráží zvláštní efekt u pacientů s koronavirem |
Americký tým se zabývá čtením genetické informace viru a zkoumá, jakým způsobem se šíří a jak může mutovat a adaptovat se. Původně byl založen, aby zkoumal sezónní chřipku, když se ale v Arizoně objevily první případy nové nákazy, přeorientoval se na koronavirus. „Pro ASU to byla životní vědecká příležitost moci přispět k porozumění tomu, jak se virus v naší společnosti šíří,“ popisuje Lim.
Jeho tým používá novou pokročilou technologii sekvenování, pomocí níž jsou vědci schopni rychle přečíst celý genom viru SARS-CoV-2. Přečtené sekvence genomu se pak ukládají do celosvětové genové banky, kterou provozuje nezisková vědecká organizace GISAID. K novému koronaviru jich do ní zatím bylo uloženo přes 16 000.
Čtení genomů virů pomáhá například určit, odkud nákaza přišla. Právě díky tomuto čtení vědci z ASU zjistili, že velká část prvních případů nákazy covidem-19 se do Arizony dostala z Evropy.
Lim však upozorňuje, že i 16 000 přečtených genomů nového koronaviru je jen zlomek z toho, kolik viru je po světě nyní v oběhu s miliony prokázaných případů nákazy covid-19. Vědci nyní budou nový objev dále zkoumat. Limův tým se spojil s dalšími badateli a budou pokračovat v pozorování různých genetických variant viru. Nově nalezená mutace by také mohla podle zprávy univerzity pomoci blíže osvětlit, jak přesně infikovaní lidé onemocní, a přispět k dalšímu vývinu léků či vakcíny.
