18. října 2005 10:33 Lidovky.cz > Relax > Věda

Vědci vytvořili umělé embryo

PRAHA Výzkum embryonálních kmenových buněk je obrovským příslibem pro léčbu chorob, s nimiž si současná medicína neumí poradit. Řada lidí jej ale odmítá z náboženských či etických důvodů. Američtí vědci představili na internetových stránkách vědeckého týdeníku Nature hned dvě nové metody pro tvorbu těchto slibných buněk. Doufají, že s jejich pomocí prolomí etické bariéry.


Embryo bez kontaktu s dělohou
Metody tvorby embryonálních kmenových buněk, při němž nedochází ke zničení životaschopného embrya, vyzkoušel na laboratorních myších tandem biologů ve složení Alexander Meissner a Rudolf Jaenisch z Massachusetts Institute of Technology a tým vedený Robertem Lanzou ze soukromé biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology.

Z ryze technického hlediska nic nebrání využití těchto postupů také u lidských embryí. Meissner a Jaenisch použili k vytvoření embryonálních kmenových buněk tělní buňky, kterým vyřadili z činnosti gen jménem Cdx2. Buňku spojili s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Vznikl zárodek, který by se mohl stát klonem myši, z níž pocházela tělní buňka. Tomu však zabrání „zabrzděný“ gen Cdx2. Ten začíná fungovat už v zárodku tvořeném osmi buňkami. Má na starosti rozvoj buněk nutných pro budoucí spojení zárodku s dělohou matky.

Zabrzdění genu dovoluje v zárodku vývoj jen těch buněk, z kterých lze následně v laboratoři vypěstovat embryonální kmenové buňky. Klon by se ze zárodku vytvořeného Meissnerem a Jaenischem nikdy nenarodil. Embryonální kmenové buňky z něj však vytvořit lze. Tým vedený Robertem Lanzou zvolil jiný postup. Z myšího zárodku tvořeného osmi buňkami jednu buňku odebral.

Zárodek v tomto období vývoje „pracuje s rezervou“ a bez odebrané buňky se hravě obejde. Lanza a jeho spolupracovníci tuto buňku kultivovali několik dní s embryonálními kmenovými buňkami a ta se přitom sama začala chovat jako plnohodnotné embryonální kmenové buňky.

V obou případech se vědci vyhnuli zničení životaschopného zárodku. Meissner a Jaenisch tím, že jimi vytvořený zárodek od samého počátku schopnost plnohodnotného vývoje postrádal. Lanza a spol. tím, že embryu odebrali jen malou část a nechali je žít. K přeškolení odebrané buňky ale použili jiné embryonální kmenové buňky, na jejichž tvorbu nějaké to embryo samozřejmě „padlo“. Přesto řada biologů oba články v Nature vítá jako návody k tvorbě lidských embryonálních buněk, proti níž nelze mít etické výhrady.

Zaznívají však i kritické hlasy. Australský biolog Alan Trounson z Monash University v Melbourne se netají výhradami k metodě „umlčeného genu“ v podání Meissnera a Jaenische. „Je to zcela vykonstruovaný postup,“ prohlásil Trounson v komentáři pro týdeník Nature. „Provedete zákrok, kterým v podstatě zničíte embryo, abyste ho mohli následně použít.“

Řada odborníků se obává, že právě z těchto důvodů nebude metoda uznána americkými zákonodárci jako právně i eticky „čistá“. Trounsonovi se zamlouvá Lanzův přístup. „Ten podle mne zcela odstraňuje etické dilema spojené se zničením embrya,“ prohlásil australský biolog. Opačný pohled na problém zastává William Hurlbut ze Stanford University, kterému se nelíbí zásah do embrya tak, jak jej provedli Lanza a spol.

„Ano, ze zárodku se narodí živý tvor,“ připustil v rozhovoru pro Nature. „Ale narodilo by se z něj stejné dítě, jako kdybyste do zárodku nezasáhli? Pro mě je takový postup nepřijatelný.“ Už z těchto reakcí je zřejmé, že spory o embryonální kmenové buňky budou pokračovat a dvě publikace na tom mnoho nezmění.

Surovina pro náhradní díly člověka

Embryonální kmenové buňky vynikají ve dvou směrech. Mohou se neomezeně množit v laboratorních podmínkách a na přítomnost vybraných molekul reagují diferenciací, tedy přeměnou na specializované buňky. Embryonální buňky jsou za příhodných podmínek schopné proměny v kterýkoli z 230 typů buněk dospělého těla. Proto se k nim upírají velké naděje pro nápravu škod způsobených v lidském těle nemocí nebo zraněním. Buňky „vyškolené“ v laboratoři z lidských embryonálních kmenových buněk by mohly nahradit buňky srdeční svaloviny zničené infarktem. Diabetikům by mohly nahradit chybějící buňky pro produkci inzulinu. Embryonální kmenové buňky lze získat laboratorním pěstováním buněk odebraných ze zárodku starého několik dní. Zárodek je přitom nenávratně zničen. Z vytvořených embryonálních buněk už nový jedinec také nikdy nevznikne. Právě to některým lidem vadí, a proto tvorbu embryonálních kmenových buněk odmítají.

, Lidové noviny
Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Renomovaný výživový poradce Petr Fořt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Zvířecí ortoped a chirurg Roman Skala | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

Premium

Sedí s drahými mobily, dětem kupujeme kartáčky my, říká režisérka Výměny

Jana Rezková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kreativní producentka a režisérka Jana Rezková natáčí už patnáct let úspěšnou reality show Výměna manželek. Navštívila...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!