31. října 2012 15:25 Lidovky.cz > Relax > Věda

Čeští vědci vyvinuli svítící myši. Pomohou léčit kožní choroby

Laboratorní myš (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Laboratorní myš (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PRAHA Čeští vědci pod vedením docenta Radislava Sedláčka z Ústavu molekulární genetiky vyvinuli červeně svítící laboratorní myši, které mohou významně pomoci při vývoji nových léků a nových postupů při léčbě kožních onemocnění.

O myši, kterým po ozáření díky fluorescenčnímu proteinu červeně svítí pokožka, mají zájem ve Spojených státech a Kanadě, uvedl Jan Martinek z tiskového odboru Akademie věd.

Sedláček je koordinátorem programu Funkční genomika v projektu BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum AV). Se svým týmem se dlouhodobě věnuje vývoji transgenních (geneticky modifikovaných) myších modelů, které mohou sloužit k objasnění podstaty nejrůznějších lidských onemocnění.

ČTĚTE TAKÉ:

Obecně jako transgenní vědci označují takové organismy, do nichž uměle vložili DNA pocházející z jiného organismu. Tato nová DNA se stane součástí genetické informace modifikovaného organismu a je předávána dalším generacím. Tímto způsobem lze přenést do organismu i DNA obsahující geny pro fluorescenční proteiny, což umožní sledovat děje v buňkách nebo v celém organismu.

Vedle zeleného fluorescenčního proteinu (GFP), který se přirozeně vyskytuje u žahavců, existují další fluorescenční proteiny, které po ozáření svítí oranžovým nebo červeným světlem. Jedním z nich je například fluorescenční protein tdTomato, který byl původně izolován z korálů a po ozáření svítí červeně.

Právě červeně svítící protein tdTomato se čeští vědci rozhodli využít pro přípravu transgenní myši, jež by umožnila detailní analýzu procesů, k nimž dochází při hojení kožních ran. Myš svítící červeně v celém těle by však pro studium hojení nestačila. Proto vytvořili konstrukt DNA, který se skládal nejen z genu pro tdTomato, ale obsahoval i speciální regulační sekvenci DNA, která umožní vytváření proteinu tdTomato pouze na povrchu myší pokožky. Při poranění či podráždění kůže tvorba proteinu několikanásobně vzroste.

Svítící drápky

Měřením intenzity fluorescenčního signálu je možné sledovat proces hojení, a to včetně dějů, které se odehrávají pod povrchem pokožky a nelze je proto pozorovat pouhým okem. To významně usnadňuje a zlevňuje experimenty, při nichž jsou vyvíjeny nové terapeutické postupy. Dříve totiž bylo nutné pro detailní rozbor dějů během hojení myši usmrcovat, zatímco nyní je možné hojení vyhodnotit na živých myších.

Příkladem geneticky upraveného organismu s využitím fluorescenčních proteinů bylo kotě se zeleně svítícími drápky. Vyvinuli ho američtí vědci, kteří využili zeleného fluorescenčního proteinu (GFP).

Lidovky.cz, ČTK