Zjištění vycházejí z tříletého výzkumu, který vedl proděkan fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ivo Pavlík. Problémy přináší organicky znečištěná povrchová voda, která do CHKO vtéká. Zdrojem tohoto znečištění je jednak zemědělství, ale i vesnice bez vlastní kanalizace nebo čistírny odpadních vod.
Sucho způsobuje vinicím stres a choroby. Teplo jim však prospívá, hlásí vinaři |
„Při nedostatku vody se sedimenty v povrchových vodách zahušťují. Do podzemí se také dostávají s povrchovou vodou bakterie, zbytky rostlin a živočichů, které se v něm zvolna rozkládají. Na jedné straně se klima v jeskyních mění v souvislosti se suchem, na straně druhé dochází k náhlým povodním, které posunují organické sedimenty v jeskyních často až do míst, ve kterých nebývaly, nebo do těchto míst byly naplavovány v malém množství,“ uvedl Ivo Pavlík.
Změny v jeskyních vedou k tomu, že v některých místech mizí bezobratlí živočichové, kterými jsou například nitěnky. Právě ty dříve tuto organickou hmotu odbourávaly. Prostředí se pro ně stává nepříznivým a nepřežijí v něm, stejně jako žížaly.
Podle Pavlíka se změny v podzemí projevují s velkým zpožděním, na povrchu ale jsou velmi patrné. „Jehličnany usychají, a jsou následně napadány kůrovcem. Dochází k odlesnění a následné erozi, která je nejen vodní, ale i větrná. V suchých letních dnech jsou vidět velké mraky prachu. Krajina je v krasovém území na povrchu snadno zranitelná, protože vápenec velmi snadno propouští vodu. Proto toto území potřebuje mít stálý malý přísun dešťové vody, která dlouhodobě chybí,“ uvedl Pavlík.
Povrchové sucho z Česka ustupuje, stále ale trápí západ země i severní Moravu |
Je podle něj třeba zlepšit systém zadržování vody v krajině. Pro kras je zvlášť nebezpečné vrtání hlubokých studní, které ovlivňují hladinu spodní vody. Zlepšit by se mělo zadržování povodňových vln na povrchu, aby nezaplavovaly v jednom okamžiku podzemí, a pomoci by mohla i změna druhové skladby stromů.
