Podle Ivany Svobodové, která má výzkum na starosti, by se nově mohly v pravidlech upravit třeba názvy krajů nebo smluv. Výsledky dotazníku by měly být vyhodnoceny do podzimu, případná změna pravidel je prý ale otázka na několik let.
"Pracujeme v jazykové poradně a dotazy ohledně velkých písmen jsou nejčastější," vysvětlila Svobodová s tím, že snahou jazykovědců je upravit pravidla tak, aby odpovídala reálnému užívání jazyka.
ČTĚTE VÍCE: |
V dotazníku tak například zjišťují, jak by respondenti napsali výrazy: hotel Pyramida, kavárna U Hrnečku, nábřeží Protifašistických bojovníků nebo kupní smlouva. V druhé části ankety se badatelé ptají, jak by účastníci výzkumu chtěli psaní daných pojmenování případně pozměnit.
Vedle pravopisně správného tvaru Severní ledový oceán nabízejí třeba i varianty, v němž začínají velkým písmenem první dvě nebo dokonce všechna tři slova daného názvu.
Jazykovědci se také snaží zjistit, jak by se veřejnost tvářila na psaní velkých písmen v případech, kdy by mělo velké písmeno zdůraznit úctu nebo emocionální vztah, například ve větách "byl to skutečný Génius" nebo "náš milovaný Pejsek".
PŘEČTĚTE SI: |
Svobodová ale odmítá, že by případné změny byly "ústupkem hloupým", aby se lidé nemuseli učit složitá pravidla. "To nemá s inteligencí nic společného," upozornila. Psaní velkých písmen je podle ní dáno konvencemi, například v angličtině je užití velkých písmen mnohem častější.
To, jak lidé určitá slova a slovní spojení nejčastěji píší, mohou nyní vědci zjistit lépe než kdy předtím díky takzvanému Českému národnímu korpusu. Tato obří databáze počítačově uložených textů a přepsaných promluv umožňuje zjistit frekvenci určitých způsobů psaní jednotlivých slov.
Naposledy se pravidla českého pravopisu měnila v roce 1993. "Je nutné je doplnit o nové pojmenovací typy," vysvětlila Svobodová. Jako příklad uvedla názvy krajů, které v té době vůbec neexistovaly, a pravidla tak psaní jejich názvů neupravují. Lidé si prý také často nevědí rady, jak psát nejrůznější typy smluv a právních dokumentů.
I kdyby výzkum ukázal, že veřejnost je změně psaní velkých písmen nakloněna, nejednalo by se prý o nějakou zásadní změnu, jen o jednotlivosti. Změny pravidel jsou navíc podle Svobodové náročné i finančně, protože by si úřady i firmy musely měnit razítka a úřední dokumenty. Zakotvení nových norem v pravidlech českého pravopisu by pak prý bylo otázkou několika let.
