9. března 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Vědecký článek líčí apokalypsu. Čtenáři upadají do depresí a navštěvují terapie

Profesor Jem Bendell, autor článku Deep Adaptation. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Profesor Jem Bendell, autor článku Deep Adaptation. | foto: Institute for Leadership and Sustainability

LONDÝN/PRAHA Vědecký článek o změnách klimatu, který vyšel v britských vědeckých novinách, rozpoutal svým katastrofickým scénářem vlnu zoufalství. Jeho čtenáři dochází na terapie a stěhují se na venkov. Akademické noviny, které se průměrně dostávají ke třem stovkám lidí, náhle nabyly téměř statisícové čtenosti.

Článek nazvaný Deep Adaptation: A Map for Navigating Climate Tragedy získal na popularitě jistě i díky nezvykle zábavné formě, jíž je napsán. „Celá lidská rasa bude hrát ruskou ruletu se dvěma nabitými kulkami,“ tvrdí v něm například autor, profesor Jem Bendell, který přednáší o udržitelném rozvoji na univerzitě v Cumbrii. Zájem čtenářů ovšem budí především otřesné poselství textu, podle něhož už je příliš pozdě na to zabránit ekologické katastrofě. Brzký kolaps společnosti tak, jak ji známe, je podle Bendella nevyhnutelný. A dojít by k němu mělo zhruba za deset let.

Bendell napsal článek po roční pauze od učení, během níž se snažil hlouběji porozumět novým poznatkům z ekologie. „Existují důkazy pro to, že nás čekají rozvratné, nekontrolovatelné klimatické změny, které přinesou hladovění, ničení, migraci, nemoci a válku. Chování, na něž jsme zvyklí – a které nazýváme civilizovaností – může také degradovat,“ tvrdí ve své studii. Podle Bendella je na čase přiznat si, že je pozdě na to, aby lidstvo globální katastrofu odvrátilo.

Nedostatek potravy, vymírání druhů a tání ledovců

Mezi důkazy, které Bendell předkládá, patří globální oteplování. Sedmnáct z osmnácti nejteplejších let na planetě přišlo po roce 2000. Situaci by mělo zhoršit i roztání ledovců v arktických oblastech a brzy by mělo dojít také k dalšímu hromadnému vyhynutí několika živočišných druhů.

S Bendellovými závěry do určité míry souhlasí i Erik Buitenhuis z britského Centra pro výzkum klimatické změny Tyndall. „Myslím si, že kolaps společnosti je skutečně nevyhnutelný, ale tento proces bude trvat spíše několik desetiletí či století,“ řekl serveru Vice. Článku přitakává také další akademik, Rupert Read z Univerzity ve východní Anglii. Má ovšem za to, že s katastrofou nelze stoprocentně počítat. „Bylo by troufalé myslet si, že známe budoucnost. Deep Adaptation nám spíše říká – co máme dělat, když je kolaps něčím, na co bychom se měli reálně připravovat?“ vysvětluje Read.

Podle autora samotného je text spíše než proroctvím filosofickým dílem. „Čím déle budeme odmítat skutečnost, že klimatická změna tu již je a ničí naše životy, tím méně času nám zbude na to, abychom zmenšili škodu,“ tvrdí. Jedním z problémů může být dle Bendella nedostatek potravy. Rok 2018, během něhož se v Evropě vypěstovalo výrazně méně obilí, než se očekávalo, nebyl podle autora článku výjimkou, ale nově nastoleným trendem. Doporučil by proto vládám, aby si začaly dělat zásoby potravin.

Podvyživenost a strach z násilné smrti

„Když nepůjde elektřina, brzy vám přestane téct voda z kohoutku. Váš přísun jídla a tepla bude záviset na vašich sousedech. Budete podvyživení. Než zemřete hlady, budete se strachovat, že vás někdo zabije,“ popisuje v článku.

Přípravy na občanskou válku ale Bendell nepodporuje. Domnívá se, že by se lidé v případě katastrofy měli spojit a krmit se navzájem. Finančníci ze Silicon Valley, kteří se na Novém Zélandu připravují na apokalypsu, se podle něj chovají nesmyslně. „Když už peníze nic neznamenají a ozbrojenci se snaží nakrmit své děti, budou se zajímat o něčí ochranu?“ ptá se Bendell v článku.

Masový úspěch své stati profesor nečekal. Text byl podle něj určen pro akademickou obci a jeho cílem bylo upozornit na to, že je v popření. „Když jsem dával článek na internet, nečekal jsem, že si jej budou číst patnáctiletí studenti v Indonésii,“ říká. Text si již stáhlo víc než 110 tisíc lidí a Bendella překvapilo, že je náhle nejčastějším tématem na londýnských večírcích. Stať přitom v minulosti odmítlo prestižní vědecké periodikum Sustainability Accounting, Management and Policy Journal s tím, že je nutné ji přepracovat. „Nemohl jsem celý text přepsat a tvrdit, že kolaps není nevyhnutelný. Musel jsem zvolit jiné periodikum,“ vysvětluje Bendell, který článek následně publikoval skrz svůj institut.

Čtenáři chodí na terapii a stěhují se na venkov

Deep Adaptation je ve světě akademických statí jedinečným fenoménem, protože rychle nabyla na popularitě i mimo vědeckou bublinu a lidé po celém světě na ni reagují. Jednatřicetiletý Nathan Savelli z kanadského Hamiltonu po jejím přečtení například upadl do deprese. „Připadá mi to, jako by mi náhle diagnostikovali nevyléčitelnou chorobu,“ říká. Savelli se přidal k terapeutické skupině, která se zaměřuje na zármutek způsobený klimatickou změnou.

Problém Deep Adaptation spočívá v tom, že pokud čtenáři přijmou jeho obsah, ztrácí chuť do života a nevidí důvod vstát ráno z postele. „Jsem si vědom nepříjemných emocí, které spouští,“ uznává Bendell. „Věřím, že když si tento článek přečtete, zármutek a zoufalství jsou přirozené. Ale proč by to tak nemohlo být? Všichni nakonec zemřeme. Život je nestálý.“

Na druhou stranu ovšem Bendella článek mnohé přiměl, aby změnili svůj život a neotáleli s plněním svých snů. Mezi tyto případy se řadí i uznávaná akademička Alison Greenová, která opustila britskou Ardenskou univerzitu a odstěhovala se na venkov. „Řekla jsem lidem, že odcházím do hor. Mám v plánu koupit si malou usedlost a žít blíže přírodě,“ uvedla.

Podle Bendella vyvolal článek velký ohlas proto, že v něm byly věci poprvé řečeny napřímo. „Žijeme zjevně v popření. Je na čase toto tabu prolomit a začít seriózní debaty o tom, co nyní budeme dělat,“ říká.

ROZHOVOR: Dceřino onemocnění nám více dalo, než vzalo
ROZHOVOR: Dceřino onemocnění nám více dalo, než vzalo

V roce 2016 se Elišce Hladové a jejímu partnerovi narodila Beátka. Až do té chvíle netušili, že dcerka nebude v pořádku. Přišla však na svět s Treacher Collinsovým syndromem...