Sobota 8. srpna 2020svátek má Soběslav 31 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Venuše dohlížela na obřady

Ženská plastika, kterou objevili archeologové minulý týden v Mašovicích u Znojma, je největší svého druhu ve střední Evropě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ženská plastika, kterou objevili archeologové minulý týden v Mašovicích u Znojma, je největší svého druhu ve střední Evropě. | foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Sundal zátku v podobě lidské hlavy a zhluboka se napil z obří nádoby. Půlmetrová keramická „číše“ věrně kopírovala ženské tělo. Přípitkem a obětováním dvou koz zakončil šaman obřad děkování za bohatou úrodu. Lidé ze širokého okolí, kteří se shromáždili na rozlehlém kruhovém prostranství, začali pomalu odcházet domů.

Podobně mohl vypadat rituál, při němž hrála hlavní roli unikátní plastika objevená minulý týden u Znojma. Během záchranného výzkumu na okraji obce Mašovice narazil archeolog Zdeněk Čižmář nejprve na část duté nohy z keramiky a následně i na další fragmenty. Odborníci je slepili a nyní mají v rukou dolní polovinu ženské postavy o výšce 30 centimetrů.
 
„Celá plastika mohla měřit až šedesát centimetrů,“ říká Zdeněk Čižmář ze znojemské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno. Její stáří odhaduje podle vrstvy, v níž byla nalezena, a dle barevného zdobení na 6700 až 6800 let. „Na torzu jsou patrné pruhy, možná i mřížky ve žluté a červené barvě. Takové zdobení používali příslušníci kultury s moravskou malovanou keramikou,“ poznamenává Čižmář.

Sochař nezapomněl na nehty
Ženská plastika je podle oborníků vůbec největší v pravěké Evropě. „Aniž bych chtěl nadsazovat, má nález pro výzkum hmotné a zejména duchovní kultury mladší doby kamenné čili neolitu mimořádný význam. Vyniká jak technologií ztvárnění, tak zejména monumentalitou,“ hodnotí profesor Vladimír Podborský z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Dávný sochař si dal na své práci opravdu záležet. Naznačil výstupky v oblasti kolen a kotníků, rýhu klína. Oddělil jednotlivé prsty na nohou, a to nejen plasticky, ale nespíše i červenou čarou. Na prstech lze dokonce rozpoznat i lůžka nehtů.

Pozornost budí také fakt, že je figura dutá. „Nic podobného se z tohoto období dosud nenašlo. Pouze soška objevená v Křepicích na Znojemsku měla vydlabané pozadí,“ poznamenává Zdeněk Čižmář. Příčiny dutosti mohou být podle jeho názoru dvě. Za prvé, což je pravděpodobnější, si tvůrce uvědomoval obtíže s výpalem obrovské masy keramiky.

Druhý důvod lze hledat v náboženských obřadech. Plastika byla evidentně dutá až po hlavu, ta mohla být odnímatelná nebo mít otvor na vylévání. Nádoba v podobě ženského těla tak možná hrála důležitou roli při různých rituálech.

Sama výroba plastiky nebyla vůbec jednoduchá. „Tvůrce začal nejspíše u chodidel a postupoval směrem nahoru. Základní tvar vytvořil z válečků hlíny, které na sebe napojoval a zahlazoval,“ popisuje Zdeněk Čižmář. Když měl dávný sochař několik větších částí, spojoval je. „Vyrobil zvlášť levou a pravou nohu. Přes klín a bederní část je pak spojil přepážkou dohromady,“ domnívá se český archeolog. Technologii výroby i profesionální postup pravěkého tvůrce ocenili i současní umělci.

Matka země zárukou dobré úrody
Nálezy drobných ženských plastik nejsou v tomto období ničím neobvyklým. „Převážně v podobě fragmentů se jich jen na Moravě zachovalo přes dva tisíce kusů,“ upozorňuje profesor Podborský. Většina plastik zpodobňovala ženy. „Muži se objevují výjimečně, někdy narazíme na zvířata - na prasata, skot, ovce či kozy. Zvláštní oblibě se těšili ptáci,“ přibližuje Zdeněk Čižmář.

Žena byla od pradávna považována za pokračovatelku rodu a její uctívání souviselo s tehdejším kultem „Velké Matky“. V neolitu se k tomu přidávají ještě zemědělské kulty. Žena vystupuje jako „Matka země“ zajišťující dobrou úrodu.

Menší sošky měli lidé nejspíše doma. „Velikost a propracování nalezené plastiky však ukazuje, že sloužila k nějakému speciálnímu účelu,“ domnívá se archeolog Zdeněk Čižmář. Podle něj mohla hrát hlavní roli při rituálech v blízkém rondelu. Ženská plastika, kterou objevili archeologové minulý týden v Mašovicích u Znojma, je největší svého druhu ve střední Evropě.

O významu obřích kruhových útvarů obehnaných mohutnými příkopy a dřevěnými palisádami odborníci stále diskutují. Patrně šlo o shromaždiště, místa náboženských obřadů a především o pravěká kalendária (Podrobněji viz související články).

Jáma ukrytá pod křovinami
K objevu mašovického rondelu a vůbec celé archeologické lokality pomohla náhoda. „V roce 2000 jsme přes Mašovice jezdili zkoumat pravěké hradisko Šobes v Národním parku Podyjí, protože se tam měly rozšiřovat vinice. Tehdy mě u cesty upoutal stržený břeh s patrnými starými půdními horizonty. Zdálo se mi, že tam vidím tmavý zásyp,“ vzpomíná na klíčový okamžik Zdeněk Čižmář.

Jednou na podzim vystoupili s kolegyní z auta a vydali se místo prozkoumat. Když odstranili křoviny, zjistili, že před sebou mají pozůstatek pravěké jámy. „O lokalitu jsem se začal zajímat. Na obecním úřadě jsem se dozvěděl o chystaném stržení břehu a o plánech na výstavbu rodinných domků,“ popisuje archeolog. S kolegy zahájil v Mašovicích výzkum. „Našli jsme jedenáct objektů z různých období a obří příkop,“ popisuje Zdeněk Čižmář. Ukázalo se, že byl součástí rondelu, o němž se do té doby vůbec nevědělo.

Kruhová stavba nabývala obrovitých rozměrů: vnitřní příkop dosahoval průměru 80 metrů, vnější pak 110 metrů. Na každou světovou stranu vedla jedna brána.

Přestože se dnes archeologové pohybují zhruba jeden až dva metry pod úrovní tehdejšího povrchu poškozeného intenzivní erozí, blíží se šířka vnitřního příkopu šesti až sedmi metrům. V době svého vzniku mohl být příkop u koruny klidně ještě o metr širší. Jde o vůbec první dvojitý rondel kultury s moravskou malovanou keramikou objevený na území Moravy.

Náročné budování veledíla

„Stavitelé rondelu museli rozumět astronomii, ovládat základy geodézie a mít dobré organizační schopnosti, aby vše zdárně dotáhli do konce,“ poznamenává Zdeněk Čižmář. Neuvěřitelně náročné bylo i samo budování kruhového veledíla. „Dnes většinou kopeme v půdě kypřejší než podloží. Tehdejší lidé ale kopali ulehlé podloží a používali jen relativně primitivní nástroje,“ upozorňuje archeolog.

Se svými kolegy postupně prozkoumal západní a severní bránu mašovického rondelu. Jižní leží na území Národního parku Podyjí a je poškozena erozí, východní poničil již dříve lom. I přesto však průzkum přinesl zajímavé informace.

„Nejprve se patrně budoval vnitřní příkop s laloky, které vytvářejí jakousi vstupní bránu. Rondel se pak zřejmě zdál tehdejším lidem malý. Proto vytyčili vnější příkop a začali ho hloubit,“ odhaduje průběh výstavby Zdeněk Čižmář. U západní a severní brány archeologové narazili na chybu dávných geodetů. „Úseky jednotlivých příkopů se nepropojily symetricky. Aby stavitelé srovnali pochybení, předsunuli před vlastní vstup další lalokovité útvary, přičemž jeden měl tři metry, druhý skoro deset,“ popisuje Čižmář.

Teprve když nánosy zaplnily obří prohlubně ze dvou třetin, začali dávní uživatelé rondelu příkopy obnovovat. To podle odborníků dokazuje, že stavba neplnila obrannou funkci.
 
Totemová maska jelena objevená u jedné z bran svědčí spíše o rituálním významu areálu. „Rohovina byla velmi cennou surovinou. Lidé by ji tehdy určitě jen tak nezahodili. Upravenou lebku s částmi parohových výsad patrně používali při obřadech,“ míní Zdeněk Čižmář.

Tajemný odchod na onen svět

O uspořádání vnitřního prostranství vědci jen spekulují. Zkoumání jiných lokalit naznačuje, že prostor mohl být obehnán dřevěnou palisádou. „Protože došlo ke značné erozi půdy, pracovali jsme metr až dva pod tehdejším povrchem a nenarazili jsme na žádné kůlové jámy z příslušného období,“ vysvětluje Zdeněk Čižmář.

V bezprostřední blízkosti rondelu, u jeho severního okraje, ležela neolitická osada. Archeologové z ní prozkoumali větší zahloubené jámy, které sloužily jako zásobárny potravin nebo jako takzvané hliníky, místa těžby materiálu pro stavbu domů a výrobu keramiky. Obyvatelé osady se zhruba před 7000 tisíci lety živili obděláváním přilehlých polí a pastevectvím. Jídelníček si vylepšovali lovem jelenů, srnců nebo divokých prasat.

Cenné informace o životě tehdejších vesničanů získali archeologové díky dávnému požáru. V jedné z jam našli velké množství vypálených fragmentů hliněného omazu domu s dřevěnou konstrukcí. Mimo to se zachoval soubor 15 až 20 celých nádob nebo jejich fragmentů a kvalitní nástroje z pazourku jako třeba čepelová škrabadla, vrtáky nebo srpové čepele. „Nechyběly výrobky z kostí a broušené kamenné industrie. Nejzajímavější je však nález součástí tkalcovského stavu, konkrétně velké kolekce válcovitých a diskovitých závaží,“ popisuje Zdeněk Čižmář.

Během výzkumu v Mašovicích archeologové nenarazili na žádné hroby ani pohřebiště. Lidé příslušející ke kultuře moravské malované keramiky se z pravlasti v Maďarsku a na jižním Slovensku postupně přesouvali dále na sever a severovýchod. Na jiných sídlištích objevili vědci ojediněle kostrové hroby, šlo však patrně spíše o nouzové pohřby. V mladších fázích této kultury se občas vyskytují žárové hroby. O průběhu regulérních pohřbů tak odborníci dosud nemají uspokojivé informace.

Archeologové vedení Zdeňkem Čižmářem na lokalitě soustavně pracují už od roku 2000. Za původní vesnicí vyrůstají nové rodinné domky a na jejich půdorysech probíhá záchranný archeologický výzkum. „U Mašovic budeme pracovat ještě dalších pět let,“ odhaduje Čižmář. Z naplánovaných rodinných domů jich dnes stojí pouze polovina. Je tedy možné, že se archeologům podaří objevit ještě zbylé části ženské plastiky.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!