Čtvrtek 2. dubna 2020svátek má Erika 11 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Vylepšíme kafemlejnek, plánují radní pro vědu. Poprvé zasednou zítra

Laboratoř - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Laboratoř - ilustrační foto. | foto: Lidové noviny

PRAHA Zrušení nebo změnu kritizovaného systému hodnocení vědy plánují oslovení členové nové Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Poprvé se mají sejít už v pátek.

Vražda české vědy. Kolaps akademie. Podpora béčkových badatelů. Taková slova zaznívala v reakci na zavedení nové metodiky pro hodnocení výzkumných institucí. Kritizovaný systém, který zavedla vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, si brzy vysloužil přezdívku kafemlejnek.

Peníze určené na chod akademie, vysokých škol a dalších výzkumných pracovišť se s jeho pomocí měly rozdělovat spravedlivěji než dosud. Jenže nový systém hodnocení má mnoho úskalí. Řada vědců proti němu začala ostře protestovat.

Před dvěma týdny předseda vlády po dlouhých odkladech jmenoval novou Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Má celkem 17 členů, včetně premiéra a ministryně školství. Lidové noviny zjišťovaly, jak někteří z nich hodlají naložit s kritizovaným kafemlejnkem.

Sbírání bodů "Metodika je špatná a nemůže v současné podobě dál existovat," říká nekompromisně Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Podobný názor zastává i další akademik Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český: "Jednoduchá odpověď zní: metodiku je potřeba co nejdříve zrušit." Jak ovšem oba hned dodávají, neznamená to, že by nechtěli hodnotit kvalitu vědy a podle výsledků pak rozdělovat peníze.

"S kompletním rušením metodiky bych nespěchal," brzdí naopak odhodlání kolegů Tomáš Opatrný, proděkan pro vědecké a výzkumné záležitosti z Palackého univerzity v Olomouci. Zdůrazňuje, že body za články v kvalitních časopisech velmi dobře korelují s tím, jak je dané pracoviště vědecky silné.

"Přestože nemůže být  kafemlejnková metodika nikdy dokonalá, je otázkou, čím ji okamžitě nahradit." podotýká profesor Opatrný.

Určité úpravy stávajícího systému hodnocení výzkumných institucí navrhují všichni oslovení členové nové Rady. Jen Jiří Cienciala, generální ředitel Třineckých železáren, by si rád vzal čas na rozmyšlenou: "S metodikou se postupně seznamuji, takže nejsem zatím schopný jednoznačně odpovědět, zda ji změnit, nebo zpracovat zcela nově."

Snadné sbírání bodů

A jak vlastně kritizovaná metodika vypadá? Výzkumná pracoviště sbírají body za různé vědecké výstupy - například za články v časopisech, příspěvky ve sbornících, za knihy, patenty atd. Z celkového bodového skóre se pak trojčlenkou vypočítá množství peněz, které příslušnému pracovišti náleží.

Metodika má ovšem řadu nedostatků. Nezohledňuje například rozdílnou finanční náročnost jednotlivých oborů. Jeden fyzikální experiment může stát miliony, matematikovi naopak postačí k práci třeba jen počítač.

 Bodují se také i velmi "měkké" výsledky typu vylepšení softwaru nebo užitný vzor (jakýsi předstupeň patentu), které člověk mnohdy zvládne vytvořit za odpoledne. Jejich chrlení se tak může vyplatit více než napsání jednoho článku do prestižního časopisu.

Každý má oblíbené kolegy "Patřím dlouhodobě ke kritikům metodiky hodnocení. Nikdy jsem pro ni nehlasoval a mám k ní řadu připomínek," uvádí Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity v Brně, který zasedal i v minulé Radě.

 Nejvíce mu vadí, že metodika ovlivňuje chování vědců a výzkumných institucí spíše nežádoucím způsobem. "Její uplatnění vedlo k tomu, že namísto vytvoření zdravého konkurenčního prostředí uvnitř jednotlivých oborů vzrostla konkurence mezi obory," podotýká profesor Fiala.

S tím souhlasí také Stanislava Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle ní má smysl soutěžit o peníze v rámci jednoho oboru, ale ne mezi obory.

Tento princip má být zakotven i ve vylepšení metodiky, které navrhla předchozí Rada. Dokument nyní čeká na schválení vládou a měl by případně začít platit od letoška. "Hřiště má být rozděleno na deset oborových skupin, takže chemici soutěží s chemiky, kdežto společenskovědní výzkumníci zase mezi sebou," vysvětluje Tomáš Opatrný a dodává, že deset oblastí považuje za rozumné číslo.

Jazykovědec Karel Oliva nevidí jako hlavní problém metodiky samotné hodnocení, ale převod výsledků na peníze. "Probíhá ryze mechanicky a nebere v úvahu, že různé výzkumné instituce nemají pro svou činnost stejné podmínky," uvádí docent Oliva.

Pozvěte zahraniční experty

Jaká řešení tedy noví členové Rady navrhují? Karel Oliva připouští, že najít dobrý mechanismus hodnocení bude obtížné. Pouhé sčítání bodů, které využívá kafemlejnek, nepřináší informace o kvalitě. Jako podstatně vhodnější se proto ukazuje hodnocení kvalitativní, prováděné nezávislými odborníky.

"Objektivně je ovšem potřeba přiznat, že ani to není bez rizik. Už jenom jejich nezávislost může být problematická," podotýká docent Oliva.

Potvrzuje to i Tomáš Opatrný: "Komise odborníků určitě rozezná kvalitní výsledek od balastu lépe než počítač. Ale každý má své oblíbenější a méně oblíbené kolegy, své preferovanější a méně preferované směry výzkumu."

Výlet na kafe a chlebíčky

A budou špičkoví vědci ochotní ztrácet svůj drahocenný čas hodnocením "béčkových" institucí? "Nedopadne to tak, že kvalitní experti pojedou zhodnotit kolegy na kvalitní pracoviště, ti méně kvalitní si přijedou vypít kafe a sníst chlebíčky na nekvalitní instituce a na závěr se v reportech dočteme, že máme v Česku jen samá špičková pracoviště?" obává se profesor Opatrný.

Větší objektivitu by mohlo přinést mezinárodní hodnocení. "K posuzování přírodních a technických věd musíme přizvat zahraniční odborníky," říká Pavel Kafka, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 Na domácích expertech by Kafka nechal jen hodnocení národně zaměřené vědy - tedy třeba zkoumání našich dějin nebo českou jazykovědu. Ale nebude takové hodnocení příliš drahé? "Jestli zefektivní státní výdaje na vědu, může se ve výsledku ukázat naopak jako velmi levné," tvrdí Pavel Kafka.

Je otázkou, jak rychle a v jakém rozsahu bude možné zapojit zahraniční experty do posuzování českých vědeckých institucí. Noví členové Rady ovšem nabízejí i mnohem jednodušší recepty na úpravu kafemlejnku.

"Metodika má obsahovat odlišná kritéria hodnocení pro různé obory," říká profesorka Hronová. Například ve společenských vědách by se podle ní měla zohledňovat i kvalita. Stanislava Hronová dále zdůrazňuje, že by během svého působení v Radě chtěla docílit toho, aby se humanitní obory staly respektovanou součástí aplikovaného výzkumu.

Nehledejme premianty, ale ty nejhorší "Nejprve bychom měli uznat, že existují dva systémy vědy - univerzitní a neuniverzitní, reprezentovaný třeba Akademií," říká Pavel Hobza. Podle něj není nezbytně nutné, aby výkonnost jednotlivých výzkumných institucí posuzovali odborníci. Takové hodnocení je totiž časově i finančně velmi náročné. Postačí kvalitní hodnocení zohledňující počet vědeckých výsledků, ale hodnotit by se mělo po oborech.

 "Hlavním cílem srovnání však není zjišťovat, kdo je nejlepší. Stačí, když odhalíme ty nejhorší. A taková pracoviště pak nesmí dostat peníze, ta je potřeba zavřít," míní profesor Hobza.

Čerství radní by zasáhli i do podpory aplikací. "Přinejmenším by se mělo přestat s financováním na základě bodů za prototypy, funkční vzorky, metodiky i za patenty. To vede k výkaznictví neuvěřitelného smetí. Výzkum, který produkuje takové výsledky, si musí platit firmy, jimž přinese zisk," domnívá se Tomáš Opatrný.

Na změnách už se pracovalo

Snad se nová Rada, která se má poprvé sejít tento pátek, shodne alespoň na nějakých změnách kafemlejnku. Pracovala na nich ostatně už ta předchozí, což potvrzuje její staronový člen Vladimír Haasz z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

"Metodiku bych určitě nerušil, ale upravil bych ji na základě dosavadních zkušeností," podotýká profesor Haasz a připomíná, že o určitých změnách už předchozí Rada rozhodla na podzimních zasedáních.

 Od roku 2013 by například metodika měla respektovat určité oborové odlišnosti. "Je potřeba zohlednit i různou úroveň odborných knih nebo výsledků aplikovaného výzkumu, jako je třeba funkční vzorek nebo prototyp," domnívá se Vladimír Haasz.

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Španělští zdravotníci přiváží jednu z madridských seniorek do hotelu, ve kterém... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!