Dnes končící kongres Mezinárodní astronautické federace se v Praze koná podruhé, česká metropole ho hostila už v roce 1977. Letos se na něm sešlo přes 2000 expertů, kteří od pondělí diskutují o nejrůznějších tématech včetně sledování životního prostředí a změn klimatu pomocí družic, vývojem navigačních systémů nebo průzkumem sluneční soustavy pomocí robotických sond i misí s lidskou posádkou.
Na akci nechyběli čelní představitelé světových kosmických agentur včetně šéfa americké NASA Charlese Boldena, ředitele Evropské kosmické agentury Jean-Jacquese Dordaina nebó šéfů japonské agentury JAXA a indické ISRO.
Na doprovodné výstavě prezentují svoji práci kosmické agentury a firmy působící v kosmickém průmyslu. Návštěvníci mohou obdivovat řadu exponátů včetně modelů družic a sond pro výzkum sluneční soustavy a zhlédnout řadu dokumentárních filmů. Nechybí model japonské sondy Hajabusa, která se úspěšně vrátila od asteroidu Itokawa nebo moduly připravované mise ExoMars, jež má hledat stopy života na rudé planetě.
Úspěch navzdory politikům
Samotný kongres se podle Jana Koláře, ředitele České kosmické kanceláře, jež akci organizovala, podařil - navzdory nezájmu politiků i české průmyslové sféry. "Oslovili jsme různá ministerstva, ale bez odezvy. Jen ministerstvo školství poskytlo 300 tisíc korun," říká Jan Kolář. Rozpočet se přitom pohybuje kolem 30 milionů korun.
Lépe organizátoři nepochodili ani u velkých českých firem. Nakonec hrozící ostudu zachránily sponzoringem zahraniční firmy.
Nad akcí převzali záštitu prezident republiky Václav Klaus a primátor Prahy Pavel Bém, ale finančně ji nepodpořili ani na akci nezavítali. "Kongres bývá považován za velice prestižní událost, třeba v Izraeli ho zahajoval prezident," uvedla pro LN Jocelyne Landeau-Constantinová, tisková mluvčí Evropské kosmické agentury. V Praze na zahájení nepřišel ani primátor, poslal svého zástupce.
"Politici by měli pochopit, že kosmonautika nejsou jen lidé ve skafandrech, kteří létají do vesmíru. Je to oblast zajišťující stále více služeb, jež ovlivňují náš každodenní život – ať jde o telekomunikace, předpovědi počasí nebo satelitní navigaci," říká Jan Kolář. Česká republika se před dvěma lety stala členem Evropské kosmické agentury, což českým firmám otevřelo dveře k průmyslovým zakázkám.
"Kosmonautika se bude dál rozvíjet a její služby budeme rozhodně potřebovat. Nejsme země s bohatou zásobou zlata nebo diamantů, abychom si tyto služby kupovali. Proto bychom se měli naopak podílet na jejich vývoji a nabízet je do zahraničí," konstatuje docent Kolář. Právě Česká kosmická kancelář je pro české firmy kontaktním bodem, který jim může zprostředkovat kontakty na mezinárodní partnery v oblasti vývoje kosmické techniky.
