Lidé se dožívají stále vyššího věku a poptávka po orgánech vhodných pro transplantace vzrůstá. Jenže počet dárců se nezvyšuje.
"V poslední době děláme ročně asi dvacet transplantací plic. Optimální by ovšem bylo, abychom jich prováděli tak třicet až čtyřicet," říká docent Robert Lischke z Transplantačního centra Fakultní nemocnice Motol v Praze. Právě toto pracoviště jako jediné v Česku transplantace plic provádí.
Vše začalo lešením
Nadějnou cestu představuje právě vypěstování srdce, ledvin nebo třeba jater v laboratoři. Krok k plicím ze zkumavky nyní udělal tým vedený Laurou Niklasonovou z Yaelské univerzity. Studii o jejich výzkumu přinese zítřejší vydání časopisu Science.
Pro svůj experiment využili vědci plíce dospělého potkana. Nejprve je zbavili buněk, až zůstalo pouze jakési bezbuněčné "lešení". Jde o makromolekuly spojené do sítě, která pak tvoří oporu pro vlastní buňky. "Podobnou 'kostru' najdeme i v dalších typech tkání, třeba v kostech nebo v mozku," vysvětluje profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Získané "lešení" pak vědci vložili do bioreaktoru, do zařízení určeného ke kultivacím. Přidali buňky odebrané z plic potkaního zárodku a za pár dní se jim podařilo vypěstovat tkáň, která dýchala. To ověřili, když ji úspěšně voperovali potkanům.
Dýchání na čipu
Kromě plicní tkáně ze zkumavky představí zítřejší vydání časopisu Science také čip, který napodobuje fungování plic. Zařízení o velikosti mince pomůže například otestovat účinky různých léků a toxických látek na dýchací soustavu, s jeho pomocí lze také nasimulovat, jak se plicní tkáň vyrovnává s patogeny.
Další informacePodrobný článek o vývoji plic v laboratoři najdete v úterý v příloze Věda a Výzkum. |
