Dosud byl přitom tento efekt prokázán jen u dospělých. Z výsledků, které vědkyně zveřejnily v americkém časopisu Proceedings, vyplývá, že vzpomínky a fakta se v mozku dětí ukládají lépe, když se po událostech bohatých na nové poznatky děti prospí. „Protože malé děti se hodně učí a rozpomínají se a také hodně spí, sledovaly jsme děti ve věku od šesti do 12 měsíců,“ řekla podle agentury DPA odbornice na vývojovou psychologii Sabine Seehagenová z Bochumské porúrské univerzity.
Psycholožky navštěvovaly doma více než 200 dětí a zkoumaly u nich schopnost zapamatování s pomocí „maňáskového testu“. Při první návštěvě dětem s pomocí loutek přehrávaly určité situace. Při dalším setkání pozorovaly, které z těchto dějů se děti pokoušely napodobit, když znovu spatřily maňáska.
ČTĚTE TAKÉ: |
Část dětí si do čtyř hodin po představení alespoň na půl hodiny schruplo, ostatní nešly spát vůbec, nebo si zdřímly jen velmi krátce. Jiné, kontrolní skupině dětí nebyly při první návštěvě loutky ukázány vůbec. Tak mohly vědkyně pozorovat, jak děti na maňásky reagují spontánně.
Ty děti, které se prospaly, dokázaly napodobit výrazně více dějů než děti z kontrolní skupiny. Zcela jinak na tom byly děti, které zůstaly vzhůru. Ty si podle studie nepamatovaly, co jim ženy předtím s loutkami předváděly.
