Skupina finských vědců z univerzity v Helsinkách zveřejnila v časopise PNAS zprávu o vývoji světového zalesnění v posledních letech. Badatelé se ponořili do údajů shromážděných OSN a vydolovali z nich dobré zprávy.
| Země s největší rozlohou lesů v milionech hektarů | |||
| Rusko | 808,8 | ||
| Brazílie | 477,7 | ||
| Kanada | 310,2 | ||
| USA | 303,1 | ||
| Čína | 197,3 | ||
| Austrálie | 163,7 | ||
| DR Kongo | 133,6 | ||
| Indonésie | 88,5 | ||
| Peru | 68,7 | ||
| Indie | 67,7 | ||
| Súdán | 67,5 | ||
| Mexiko | 64,2 | ||
| Kolumbie | 60,7 | ||
| Angola | 59,1 | ||
| Bolívie | 58,7 | ||
Odlesňování pokračuje především v chudých zemích, kde jsou lesy vystaveny dvojímu tlaku. Za prvé jsou cílem průmyslové těžby, při které lesníci vyberou jenom stromy s cenným dřevem. Poškozena je především ekologie lesa, ale neobjevují se holoseče.
Druhý tlak přichází od místních obyvatel, kteří lesní půdu proměňují na zemědělskou. Přitom může docházet k nevratným změnám. V tropech se les na vyčerpanou a holou půdu často nedokáže vrátit.
V důsledku obou trendů tak klesá zalesnění v takových zemích, jako je Brazílie a Indonésie. Ta je ostatně smutným rekordmanem. V této zemi mizely mezi lety 1990 a 2005 čtyři procenta objemu lesů ročně. Boj proti odlesňování je především bojem proti chudobě.
Naproti tomu bohatší země (s HDP více než 4600 dolarů na hlavu za rok) většinou vykazují růst lesních ploch. Kromě lepších ochranářských zákonů také proto, že oba výše zmíněné ničivé trendy v nich nejsou tak patrné.
Lidé nepotřebují lesní půdu na zemědělství a stále větší podíl dřeva se získává ze stromových plantáží. V současné době je to asi jedna třetina celkového objemu. Podle finských vědců tento podíl ještě vzroste, odhadem až na 75 procent v roce 2050.
Tím by se výrazně snížil tlak na přirozené lesy. „Možná se blíží konec odlesňování,“ doufají autoři studie. Pokroky v lesnictví a ekologii například vedly ke spuštění velkých stromových plantáži a zalesňovacích programů v Číně. Země se tak chce bránit proti záplavám i plundrování přirozených stromových porostů.
Člověkem pěstované lesy mají celou řadu problémů. Diskutabilní je například jejich ekologický přínos, jak dokládá i letošní protestní zpráva českých vědců, kteří brojí proti pojetí lesa jako „továrny na dřevo“. Finská studie ekologické dopady stromových plantáží nezkoumala. Její autoři nicméně doufají, že v tomto případě pomohou pokroky v lesnictví, lepší zákony a nástroje k jejich dodržování k tomu, aby vysazované hospodářské lesy byly zdravé.
Ale ne vše je růžové: někteří vědci připomínají, že údaje OSN předávají přímo dotyčné země, a ne vždy jde proto o spolehlivá čísla.
