Dokument, který zpracovala Hana Tenglerová, je založen na analýze statistik a politických opatření v roce 2009. Česko podle autorky patří podle procenta výzkumnic k nejhorším státům Evropy. Zásadně zaostává za novými členskými státy EU, kde je zastoupení žen mezi výzkumníky až o polovinu vyšší.
Přestože se v Česku počet výzkumníků a výzkumnic od roku 2001 zdvojnásobil, v podílu kvalifikovaných žen se to nepromítlo, přestože se podíl žen na různých úrovních studia neustále zvyšuje a zvyšuje se také podíl vysokoškolaček. Stát ani vědecké instituce se vývoj nesnaží ovlivnit. Preferují přirozený vývoj, jehož důsledkem je ale stagnace, nikoli zlepšování situace.
Na vysokých školách je žen víc
Ženy na vysokých školách od roku 2005 převažují nad muži. V roce 2008 jich studovalo na bakalářském stupni 54,1 procenta a na magisterském stupni téměř 60 procent. Na všech úrovních studia jsou také přinejmenším stejně úspěšné jako muži.
Nejvíce žen se soustřeďuje v humanitních, sociálních, lékařských a zemědělských vědách, naopak nejméně v technických a přírodních vědách, kde pracuje kolem 73 procent výzkumníků. Nejméně výzkumnic pracuje v podnicích, kde navíc jejich podíl stejně jako v technických vědách klesá.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ženy také mnohem méně často než muži dosahují vyšší kvalifikace a významnějšího postavení ve vedení vědeckých institucí. Na rozhodování o směřování vědy se podílejí pouze deseti až 20 procenty. Rozdíly jsou i ve finančním ohodnocení, a to vyšší než je celorepublikový průměr.
Česko podle údajů EUROSTATu s 29procentním zastoupením žen ve vědě mírně zaostává za 32procentním průměrem EU. Naopak velmi podstatně zaostává za většinou členských i přidružených států EU. Z 29 evropských zemí byla ČR v roce 2007 na 23. místě, v rámci EU obsadila 18. místo. Vůbec nejnižší zastoupení vědkyň je v Česku v podnicích a na vysokých školách. Na vysokých školách přes více než stodvacetiprocentní nárůst pracujících zůstává podíl žen téměř na stejné úrovni, v podnikatelském sektoru od roku 2001 klesá.
Nejvíce vědkyň je v Lotyšsku
Vyšší podíl vědkyň než Česko mají severské státy jako Litva (52 procent) nebo Lotyšsko (50 procent), dále Slovinsko (45 procent), ale i Slovensko (45 procent) nebo Polsko (40 procent). Velká Británie a Španělsko mají 37 procent žen ve vědě, Finsko 35 procent a Švédsko 34 procent. Naopak Dánsko, Rakousko, Německo či Francie za ČR zaostávají.
V roce 2009 se podle Tenglerové na vládní a institucionální úrovni neudála v přístupu k problému žádná zásadní změna. Připomíná také mezinárodní i vnitrostátní závazky k prosazování nediskriminace a genderové rovnosti ve vědě a zdůrazňuje údajnou nečinnost odpovědných institucí.
