Člověk je tvorem, u kterého převládá dominance pravé horní končetiny. Předpokádá se, že 85-90% populace využívá pravou končetinu jako dominantní. Rozsáhlé studie mezi různými etnickými skupinami neprokázaly vyšší sklon k leváctví. Zároveň leváctví v minoritním zastoupení v populaci přetrvává. Archeologické artefakty naznačují, že již v dobách člověka neandrtálského (před 200 000–28 000 lety) se objevuje tendence k preferenci pravé horní končetiny.
U ostatních živočichů, například lidoopů, také nalezneme preferenci pravé nebo levé končetiny, ale jedná se pouze o individuální vlastnost jedince nikoli celé populace. Z biologického hlediska pravděpodobně sklon k pravorukosti souvisí se schopností řeči a jazyka, která je unikátním znakem člověka, a hlavní centra jsou umístěna v oblasti levé hemisféry mozku, která je taktéž zodpovědná za kontrolu pohybů pravé horní končetiny.
Problematika dominance končetin u člověka začala být ve větší míře studována na počátku 20. století. Vzhledem k dlouhé tradici již z prehistorických obdobích byla hledána genetická podstata pravorukosti, ale jak se ukazuje na studiích prováděných v rámci biologických rodin, odhaduje se podíl dědičnosti dominantní končetiny na pouhých 25-40%. Dominanci končetin tedy ovlivňuje řada dalších faktorů (vlivy prostředí, hladiny hormonů během těhotenství, stres a poporodní komplikace, preference dominance končetiny rodiči, kulturní vlivy atd.)
Čím je tedy způsobeno, že jednovaječná dvojčata mají odlišnou dominantní končetinu? Původní vědecké teorie počítaly s tím, že u monozygotických dvojčat bude preference dominantní strany stejná a to nejen z důvodu shodné genetické výbavy, ale také i s totožnými vnějšími faktory, které mohou preferenci ruky ovlivnit. U jednovaječných dvojčat se ale můžeme setkat s takzvanými zrcadlovými dvojčaty. U takovýchto dvojčat jsou například mateřská znaménka umístěna zrcadlově, mají opačný průběh vlasových vírů a právě se objevuje i rozdílná preference dominantní končetiny.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Zrcadlová dvojčata vznikají v souvislosti s načasováním rozpadu oplozeného vajíčka. Většina jednovaječných dvojčat (cca 70%) vzniká z vajíčka, které se rozpadne během 72 hodin po oplození. Každé embryo si vytváří své zárodečné obaly. Pokud dojde k rozpadu oplozeného vajíčka později (4-7 dní), embrya sdílejí vnější zárodečný obal (chorion) a vnitřní (amnion) mají každý svůj. V případě, že dojde k rozpadu oplodněného vajíčka ještě později, potom embrya sdílejí oba zárodečné obaly. Vznik zrcadlových dvojčat je spojen právě s pozdním rozdělením zárodku, ale představují jen malé procento všech jednovaječných dvojčat. Přesto výzkumy, které porovnávaly dominanci ruky u skupiny dvojvaječných a jednovaječných dvojčat, neobjevily mezi nimi žádné signifikantní rozdíly. U obou skupin korespondovala preferenční strana z 80% a ve 20% se dvojčata od sebe lišila (viz tabulka 1).
Tyto studie potvrzují, že problematika laterality stále není zcela vysvětlena a její projev je závislý na řadě faktorů. Teprve jejich vzájemným spolupůsobením se vytváří finální projev. Je důležité si uvědomit, že praváctví a leváctví nejsou dvě oddělené kategorie, ale přechází jedna v druhou přes méně vyhraněné až nevyhraněné formy (ambidextrie = obourukost, stejně dokonalá obratnost pravé i levé ruky).
