Úterý 10. prosince 2019svátek má Julie 4 °C polojasno Předplatné LN
23. listopadu 2019 5:02 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zeptali jsme se vědců: Jak se liší Golgiho systém u rostlinných a živočišných buněk?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Golgiho aparát je důležitá organela, kterou najdeme ve všech eukaryotických buňkách. Jeho role je v základních rysech totožná, způsob, jak aparát funguje, má však různá specifika. Na otázku odpověděla RNDr. Kateřina Schwarzerová, Ph.D., z katedry experimentální biologie rostlin.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

GA a lyzozomy (v rostlinách nazývané vakuoly) patří k endomembránovému systému buňky, který je dále tvořen ER a endozómy, a zahrnuje též plazmatickou membránu. Mezi složkami endomembránového systému probíhá neustálý transport a výměna, zajišťující transport a recyklaci molekul (lipidů, proteinů, syntetizovaných látek). Všechny organely spolu tedy neustále komunikují a i vznik a udržení struktury organel je na tomto transportu závislé.

Obecně lze říci, že struktura a funkce endomembránového systému jsou konzervované a lze je v obměnách nalézt ve všech eukaryotických buňkách, včetně rostlin. To se týká též Golgiho aparátu, který je důležitou organelou v živočišných i rostlinných buňkách, a hlavní rolí je modifikace a balení molekul z ER, u rostlin též syntéza polysacharidů pro stavbu buněčné stěny. Důležitým strukturním rozdílem mezi živočišným a rostlinným GA je to, že v rostlinách existuje GA jako mnohočetné nezávislé soubory cisteren, nazývané diktyosomy, které se pohybují čile cytoplazmou. Takto mobilní jednotky živočišné GA nevytváří.

Lyzozomální funkci plní v rostlinných buňkách vakuola. Jako živočišný lyzozom i rostlinné vakuoly mají jako hlavní roli degradaci proteinů, polysacharidů, lipidů či nukleových kyselin. K tomuto účelu udržují, stejně jako živočišné lyzozomy, nízké pH, hrají taktéž roli v udržování homeostáze buňky, mají zásobní funkci, podílejí se na signalizaci a autofágii. Strukturní rozdíl je ve velikosti: klasické živočišné lyzozomy jsou malé a četné struktury v buňce, rostlinné vakuoly jsou naopak obrovské organely zabírající 30-90% objemu buněk. 

Vznik rostlinných vakuol je vázán na fúzi membrán; ačkoliv vznik vakuol není zcela dořešen (vznikají záhy v buňkách klíčících rostlinek a narušení procesu vzniku vakuol je většinou letální), velmi pravděpodobně půjde o vznik z membrán endomembránových organel jako je ER, či post-GA struktur (endozómů, podobně jako u živočišných lyzozomů). 

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Hořký čaj? Nesmysl! Pediatr v knize vyvrací mýty o domácím léčení dětí

Dětský lékař z Hradce Králové Ladislav Hanousek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hradecký dětský lékař Ladislav Hanousek vydal knihu Maminko, není mi dobře, která má rodičům pomoci s léčbou i výchovou...