16. dubna 2015 6:18 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zeptali jsme se vědců: Jak se vlk mohl proměnit v bišonka?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Vlk | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlk | foto: Reprofoto

Jak mohl z vlka vzniknout například malý bílý bišonek nebo jiné psí plemeno vlku naprosto nepodobné? Na otázku odpovídá Olga Rothová z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Pes je jedním z prvních zvířat, které začalo žít společně s člověkem. Je to šelma, která je přirozeně zvyklá žít ve smečkách a v lidských smečkách se rychle zabydlela. K první domestikaci pravděpodobně došlo v oblasti jihovýchodní Asie v oblasti dnešní Číny. 

Pes pomáhal člověku při obraně před nepřítelem, pomáhal mu lovit a posléze i hlídat stáda dobytka. Prokazatelně provází člověka již 14 000 let, ale pravděpodobně je tato doba výrazně delší. A minimálně stejnou dobu trvá i umělá selekce, čili výběr určitých znaků, která nakonec dala vzniknout celému souboru moderních psích plemen.

Dědičná informace psů je dnes již popsána, je známo, že mají více než 20 000 genů, o něco méně, než bylo zjištěno u člověka. Každý z těchto genů může být zasažen náhodnou mutací (změnou molekuly DNA, která nese dědičnou informaci). Některé se nemusí projevit vůbec, některé mohou znamenat drobné změny a jiné mohou být letální, protože nejsou zajištěny základní životní funkce organismu.

Bobtail, aneb Old English Sheepdog (staroanglický ovčácký pes).

Existují mutace, kde již změna jednoho genu se může projevit ve vzhledu (fenotypu) jedince. Například krátká/dlouhá srst, rovná/kudrnatá srst, barvy srsti, případně i nepřítomnost srsti a podobně. Jiné znaky mohou být ovlivněny více geny malého účinku a může mít na jejich projev vliv i prostředí. Sem patří třeba chování psa, jeho inteligence, ale i některé znaky související s tvarem hlavy a podobně.

A nyní zpátky k otázce. Při dlouhém společném soužití si člověk postupně začal vybírat jako své společníky mláďata od fen, které mu vyhovovaly z hlediska pracovního (feny dobře hlídaly stáda, uměly vyhnat lišku z nory, nebály se souboje s větší šelmou), případně i jen proto, že se mu líbila. Tím se mohly udržet některé mutace, jejichž nositelé v divoké populaci mají snížené šance na přežití (netradiční barva nebo struktura srsti a podobně). 

Pes (ilustrační foto)

Tento mnoho tisíciletí trvající výběr (selekce) pak znamenal vznik plemen psů, značně odlišných od původních předků. Od 19. století vznikaly spolky, které sdružují chovatele čistokrevných plemen psů a pořádají jejich výstavy, a vznikl i obor kynologie, který se chovem psů zabývá. Počet plemen psů ani dnes není konečný, stále vznikají plemena nová.

Psi však nejsou jediným organismem, který prostřednictvím umělé selekce naprosto změnil svůj vzhled. Koho by například napadlo, že květák, kedluben, zelí, brokolice, růžičková kapusta a rostlina brukev zelná jsou jeden a tentýž druh.

Lidové noviny
  • 3Diskuse

Najdete na Lidovky.cz