31. března 2018 6:26 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zeptali jsme se vědců: Je člověk všežravcem či býložravcem?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Je člověk anatomicky všežravcem či býložravcem? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Je člověk anatomicky všežravcem či býložravcem? | foto: Shutterstock

To, na jaký typ potravy se živočich přizpůsobil, nám nejlépe prozradí anatomické znaky, jako je například stavba chrupu, morfologie a délka jednotlivých součástí trávicího traktu. Na otázku odpověděla Mgr. Zuzana Schierová, Hrdličkovo muzeum člověka Přírodovědecké fakulty UK.

Býložravci získávají potravu pouze z rostlinné stravy, ale neumí trávit celulózu. Proto se v jejich trávicích systémech vyskytují symbiotické bakterie, které jsou schopny štěpit tyto molekuly. K tomu, aby se bakterie dostaly k celulóze, je potřeba, aby stěny rostlinných buněk byly dobře rozmělněny. K tomuto účelu slouží speciálně uzpůsobený chrup.

Nosorožec tuponosý

Zuby býložravců jsou přizpůsobeny k drcení a mechanickému rozmělňování rostlinné potravy. Přizpůsobení nalezneme také v délce trávicího traktu, který je u býložravců relativně dlouhý, aby byl dostatek času k rozložení rostlinných struktur. Kromě toho mají býložravci specializované části trávicí soustavy, ve kterých žijí symbiotické mikroorganismy a to buď slepé střevo, nebo rozšířený či vícedílný žaludek.

Masožravci oproti býložravcům mají kratší a méně složitý trávicí systém a jejich chrup je přizpůsoben k lovu kořisti (např. ostré špičáky sloužící k trhání masa).

Třetí typ potravní strategie, označovaný výrazem všežravci, se pravděpodobně u mnoha živočichů vyvinul jako reakce na nepříznivé podmínky s nedostatkem specifické potravy. Z tohoto důvodu nemůžeme považovat skupinu všežravců za homogenní. Když se podrobněji podíváme na porovnání potravní specializace a typických struktur trávicího systému medvěda a člověka, tak nám samozřejmě člověk bude připadat jako typický býložravec. Medvěd je primárně masožravec, který ke konzumaci rostlinné potravy přechází v období, kdy je nedostatek živočišné potravy.

Pokud bychom místo medvěda vybrali ke srovnání potkana, pak při porovnání jednotlivých znaků bychom se dopracovali k výsledku naprosto opačnému. Obě uvedená srovnání jsou ale velmi nepřesná, protože musíme pohlížet na problematiku z širšího pohledu. Měli bychom zohlednit evoluční vývoj potravní strategie, prostředí a dostupnost potravních zdrojů pro daný druh, metabolismus a řadu dalších faktorů.

A jak je to tedy s dnešním člověkem? Když se podíváme na trávicí soustavu člověka, nalezneme velmi redukované slepé střevo a relativně krátká střeva. Také v lidském trávicím traktu nenalezneme mikroorganismy trávicí celulózu. Přesto zuby nemají ostré hrany jako u typických masožravců. Ovšem člověk je velmi specifickým živočichem, který během svého vývoje ovládl řadu nových technik, díky kterým mohl potravu využívat efektivněji než ostatní zvířata.

Jednou z důležitých inovací je tepelná úprava potravy, při které dochází k degradaci složitých struktur a tím i získání více energie, ale jak nám dokazují nálezy raných hominidů, větší podíl živočišné složky potravy zařadili do svého jídelníčku již před 2,5 milionu let. Aillo a Wheeler (1995) formulovaly teorii (orig.: The Expensive-Tissue Hypothesis), že vyšší zastoupení živočišné potravy pomohlo při evoluci rodu Homo.

Srovnání zubů masožravce a býložravce

Dlouhý trávicí trakt (jako je u býložravců) vyžaduje samozřejmě i náročnou energetickou údržbu. Díky dostatečnému a pravidelnému přísunu masité potravy (později i tepelně upravované) nebylo již potřeba dlouhého a energeticky nákladného trávicího systému. Ušetřená energie mohla být využita například k zásobení a růstu mozkové tkáně.

Člověka tedy na základě anatomických struktur i na podkladě vědeckých evolučních poznatků považuji za všežravce. Živočišné bílkoviny určitě patří do jídelníčku člověka a dokonce jsou v některých fázích vývoje organismu nezbytné (např.: růst, těhotenství, období výrazného výdeje energie).

Prirodovedci.cz
  • 6Diskuse