Pro ilustraci by bylo možné použít představu času jako cesty, po níž kráčí populace společných předků dnešních orangutanů, goril, šimpanzů a lidí. Tito předci nejsou dnešní orangutani, gorily, šimpanzi, ani lidé, je to zcela jiný druh, který ale má obecně charakteristické znaky lidoopů. A jak tito předci jdou po cestě (tedy blíží se v čase k současnosti), oddělí se na jednom rozcestí část populace od zbytku.
Tato část jde dále svou vlastní cestou, v čase se evolučně proměňuje, a když dojde do současnosti, jsou to dnešní orangutani. Původní populace pokračuje v chůzi a sama se také mění, i když jinak, než ta oddělená (pra-orangutaní). A na nějakém dalším rozcestí se opět jiná skupinka oddělí, pokračuje jinudy, přetváří se, až z ní vzniknou dnešní gorily.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Původní skupina kráčí dál a mění se, až dojde na další rozcestí (to jsme zhruba v době před 6 - 8 miliony let), kde se rozdělí na dvě poloviny, které se rozejdou. Z jedné poloviny se vyvinou dnešní šimpanzi a z druhé dnešní lidé. Celá cesta samozřejmě není takhle jednoduchá – mohli bychom zde najít mnoho dalších rozcestí a také mnoho slepých uliček (tedy druhů, které vznikly oddělením od své mateřské populace, a následně vymřely).
Každopádně je důležité si uvědomovat, že člověk se nevyvinul ze současných druhů opic, nýbrž se spolu s ostatními dnešními opicemi postupně vyvíjel ze společného předka (resp. společných předků). A tito společní předci, tj. ti, kteří přicházeli k oněm imaginárním rozcestím, nebyly dnes žijící druhy opic. Vypadaly jinak než současný člověk nebo šimpanz anebo gorila. Ti všichni - člověk stejně jako šimpanz a stejně jako gorila - se z těchto předků postupně vyvinuli evolucí.
