26. listopadu 2014 7:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zeptali jsme se vědců: Proč kýcháme, jen když jsme vzhůru?

Kýchnutí (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kýchnutí (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Proč většinou nekýcháme v noci, i když jsme nastydlí nebo alergičtí? Na otázku odpovídá František Vyskočil, fyziolog z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Odpověď je vcelku jasná. Vlastní kýchnutí je reflex, souhra několika motorických, pohybových procesů, vyvolaných mozkovými hybnými centry. V hlubších fázích spánku (REM neboli rapid eye movements) jsou motorická centra většinou „odpojena“ od svalů, a ke kýchnutí tedy nedochází, snad jen občas v mezifázích lehkého spánku. Hovoříme o REM atonii.

Když bdíme, kýchnutí vyvolají nervové impulzy přicházející z mozku přes páteřní motoneurony k hlavnímu dýchacímu svalu bránici a k mezižeberním svalům. Na rozdíl od běžného dýchání se kýchnutí účastní také ostatní svalstvo hrudníku, břicha, krku a tváře, dokonce i oční víčka. Ale kýchnout můžeme i s očima otevřenýma. Někdy kýchnutí připomíná výstřel z děla a z nosu i úst vyletí aerosol s desetitisíci mikroskopickými kapičkami rychlostí 150 km/h. Jindy může být pšíknutí velmi decentní.

ČTĚTE TAKÉ:

Cílem je každopádně vypudit prudkým nárazovým proudem vzduchu cizí částice a hlen z dýchacích cest. Nechtěným vedlejším, zato často nejúspěšnějším výsledkem kýchnutí bývá kapénková infekce spoluobčanů, jsme-li nemocni, případně únik několika kapek moči.

Nejprve se ale dýchací cesty „nabijí“. Bránice poklesne a mezižeberní svaly roztáhnou plíce k velkému nádechu. K„výstřelu“ se připraví svalstvo průdušnice a hltanu, otevře se ústní a nosní dutina i Eustachova trubice mezi nosohltanem a dutinou středního ucha. Měkké patro a čípek spolu se zadní částí jazyka rozdělí proud vzduchu rovnoměrně do úst a do nosu.

Alergie - ilustrační foto

Tato příprava ke kýchnutí je vyvolána podrážděním citlivých nervových zakončení trojklaného nervu (pátého z 12 mozkových nervů). Trojklaný nerv je velmi důležitý hlavový nerv, který slouží k výměně podnětů mezi povrchem hlavy a mozkem. Je to macek – velký komplex jader a nervových svazků, které inervují celý obličej, dutinu ústní, tvrdé a měkké patro, přední dvě třetiny jazyka, všechny zuby, nosní a oční dutinu, tvrdou mozkovou plenu a část ušního boltce, takže je co dráždit.

Na co reagují sliznice?

Podráždění trojklaných nervových zakončení před kýchnutím může pocházet jednak z vnějšku, jednak zevnitř těla. Nejcitlivější vlákna jsou v nosní sliznici a reagují na prach, pyl, bakterie, plísně, ostré pachy (čpavek, pepř), nečistoty, suché výkaly roztočů nebo i na silné osvícení.

U citlivých osob, alergiků, se mnohé z těchto často jinak neškodných podnětů mnohonásobně zesílí. Sliznice se prokrví, stejně jako při infekcích, z některých tkáňových tzv. žírných buněk se uvolňuje histamin a jiné mediátory zánětu podobně jako při styku s viry a bakteriemi. To je také přímý podnět k alergickému kýchání. Někdy se nám podaří zatlačením na horní ret pod nosem, kde probíhá střední větvička trojklaného nervu, kýchnutí zastavit.

Mezi vnitřní podněty patří u některých osob prochlazení, ale třebas i sexuální vzrušení nebo silné umělecké dojmy (rušení při koncertech). Ve spánku celou řadu těchto podnětů mozek nevnímá dostatečně silně, a tak místo kýchacího reflexu během oné REM atonie nastupují snové příběhy.

REM fáze spánku se několikrát za noc opakují. V nich se mozek vypořádává s tím, co se s ním dělo v bdělém stavu, seřazuje a konsoliduje některé zážitky a převádí je do dlouhodobé paměti. Určitě na sny působí i náš zdravotní stav včetně „kýchacích“ onemocnění a alergií. K čištění sliznic ve spánku při absenci kýchání ovšem nejvíc přispívá řasinkový epitel, který pomalu, ale jistě odstraňuje škodliviny a hlen z dýchacích cest.

Lidové noviny

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?