Existuje však studie, jejíž autoři tuto hypotézu nepotvrdili. Razantní opad velkých kusů kůry může být výhodný i pro boj s konkurencí v podrostu, kdy kůra zastíní byliny a semenáčky, které pod stromem pak nerostou. Může to i snižovat odpar z půdy. Do kůry dále může strom ukládat toxické látky, které mohou působit také jako allelopatika, tedy k potlačení ostatních rostlin. Je však možné, že prvotně vzniklo loupání kůry jako vedlejší produkt snahy stromu mít dokonale hladkou kůru, což je běžná adaptace proti epifitům, plísním či třeba hmyzu, a to zejména v tropech.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Platany mají nazelenalý odstín kůry, takže zřejmě i kmen fotosyntetizuje. Aby šlo na kmen světlo, musí být kryt jen mladou kůrou. Hladká kompaktní kůra také snižuje odpar vody z kmene. Pokud má ale strom přirůstat, musí se stará kůra odloupnout, aby pod ní vyrostla nová. Je pravděpodobné, že bude celý proces opadu řízen geneticky a nebude to jen důsledek růstu nové kůry. Zřejmě bude docházet před opadem kůry k podobnému procesu, jakým je na podzim řízen opad listů. Stromy jsou bohužel po molekulárně-genetické stránce ještě strašně málo prozkoumané, takže zřejmě není proces vůbec do těchto podrobností prozkoumán.
Celé znění otázky: Proč některé stromy pravidelně „shazují kůru“ - odlučují borku (např. platan javorolistý) - je to adaptace např. kvůli parazitům, nebo je to „vedlejší produkt“ nějaké skupiny genů, která má na starosti něco úplně jiného?
