9. března 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zeptali se vědců: Proč se kůň může křížit se zebrou, ale ne člověk se šimpanzem?

Zebroid (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zebroid (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

V přírodě se někdy mohou křížit druhy či evoluční linie oddělené mnoho milionů let, jindy se ale nemusí vyhledávat či plodně křížit ani takřka totožné organismy se společnými předky ne staršími než pár set let. Na otázku odpověděl Mgr. Jan Toman z Katedry filosofie a dějin přírodních věd z Přírodovědecké fakulty UK.

Nezáleží ale ani tak na množství společné DNA, jako na tzv. reprodukčně izolačních bariérách. Když vzniká nový druh, často pro něj není výhodné křížit se s druhem mateřským. Vlastnosti kříženců by se pohybovaly někde mezi. Nebyli by kupříkladu ani dost malí, aby se schovali predátorovi, ani dost velcí, aby si na ně netroufnul. Biologická zdatnost kříženců by tudíž byla výrazně snížená oproti čistokrevným jedincům obou druhů.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Kříženci také mohou mít kvůli ne úplně kompatibilním variantám genů sníženou plodnost. Za celé řady okolností proto může být výhodné proti křížení s druhem mateřským vyvinout speciální adaptaci – například nový druh zpěvu, odlišný namlouvací taneček, nový feromon, nekompatibilitu pohlavních buněk nebo třeba neslučitelnost pohlavních ústrojí. Zástupci obou druhů se v důsledku těchto adaptací přestanou vyhledávat a obě linie se nevratně rozdělí. Postupem času se začnou oba druhy výrazně odlišovat, a to i v takových vlastnostech, jako je počet chromozomů.

Druhy s odlišným počtem chromozomů spolu mohou plodné potomstvo vyprodukovat jen velmi obtížně – pohlavní buňky jejich kříženců buď nenesou všechny chromozomy, nebo naopak nesou více jejich kopií. Taková událost je tudíž většinou konečnou jakékoli, třeba i jen teoretické, produkce kříženců. Jindy ale může celý scénář probíhat opačně. Některé myši například prodělávají poměrně intenzivní přestavby chromozomů, a tak se mohou nejprve reprodukčně oddělit a až poté, eventuálně, odlišit co do svých vlastností. Ještě jindy potom mohou druhy s odlišným počtem chromozomů přeci jen vytvářet hybridní linie a jejich kříženci mohou dokonce založit úplně nový druh.

Časté jsou tyto události například u organismů (ryb, obojživelníků, hmyzu, rostlin apod.), kteří se mohou rozmnožovat (i) nepohlavně. Úplně opačná situace může nastat v případě, že došlo k rychlému geografickému oddělení mateřského a dceřiného druhu. Například pokud pár jedinců mateřského druhu osídlilo nový ostrov nebo kontinent a se zbytkem populace se již nikdy nesetkali. V takovém případě druhy neměly potřebu vyvíjet reprodukčně izolační bariéry a my se můžeme setkat s takovými bizarnostmi, jako že obě výsledné evoluční linie dokáží po opětovném setkání (například v ZOO) i za několik milionů let stále vyprodukovat (třeba i plodné) potomstvo.

Prirodovedci.cz

Najdete na Lidovky.cz