23. prosince 2010 10:30 Lidovky.cz > Relax > Věda

Život ovládaný v laboratoři umělou DNA

Americký vědec Craig Venter | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americký vědec Craig Venter | foto: Reprofoto

Vypěstovat ve zkumavce živou hmotu a využívat jí v praxi. Takový záměr má americký genetik Craig Venter. Koncem letošního května jeho tým provedl první krok. Vytvořil umělou DNA pro jednoduchou bakterii.

Geny na dvoušroubovici jsou pro buňky jako kapitán vydávající povely. Až bude možné vytvářet DNA na míru, lze očekávat, že bakterie zaměstnáme na plný úvazek. Například při likvidaci jedovatého odpadu, výrobě vodíku pro pohon automobilových motorů, pohlcování oxid uhličitého.

Vraťme se však do laboratoří Institutu Craiga Ventera v Rockville ve státě Maryland. Vědci si vybrali mikrob Mycoplasma mycoides, který vyvolává zánět mléčné žlázy u koz, ale pro ostatní zvířata je neškodný.

OBJEVY A UDÁLOSTI V ROCE 2010

Celá DNA této bakterie má více než milion písmen genetického kódu. Pokud si ale geny představíme jako členy orchestru nelze v laboratorních podmínkách dirigovat a sladit tak velký počet hráčů. Vědci proto vyrobili kratší úseky dvoušroubovice, pak je sestavili k sobě a nakonec vložili do kvasinek, kde se pospojovaly do kompletní DNA.

Bakterie Mycoplasma mycoides s umělou DNA

Bakterie Mycoplasma mycoides JCVI-syn1.0.s umělou DNA.
Foto J. Craig Venter Institute

Na jaře roku 2010 oznámil Venterův tým velký průlom - vyrobili umělou bakterii Mycoplasma mycoides JCVI-syn1.0.
Jak postupovali? Umělý genom přenesli do bakterie druhu Mycoplasma capricolum, ze které předtím odstranili její DNA.

Ponechali "skořápku" - cytoplazmatickou membránu, dále bičík sloužící k pohybu, mitochondrie - miniaturní elektrárny dodávající energii, plazmu a další výbavu buňky. Nový genom, jakýsi softwar převzal kontrolu nad příslušenstvím buňky.

Zcela novou formou života tento organismus není, Venterův tým vytvořil pouze variantu. Obal a všechny části buňky příjemce tedy 99 procent buněčné hmoty - pochází od přirozené bakterie Mycoplasma capricolum. Za to, že nový genom funguje vděčí organismus stále ještě přírodnímu systému buněčných orgánů, které musejí být schopny přečíst informace z umělých genů a podle jejich údajů vyrábět bílkoviny.

Skutečné stvoření dokonale nového života se tedy zatím nekoná. Ovšem poprvé v historii si vědci ověřili, že v buňce ožije genom vyrobený uměle.

Rok 2010 v obrazech

Najdete na Lidovky.cz