Sobota 16. ledna 2021svátek má Ctirad -6 °C sněhové přeháňky Předplatné LN

Diskuse k článku

Trvalo to miliardy let. Počátek života na Zemi potřeboval genetickou molekulu k množení

Kde se na Zemi vzal život a pak i my? Na hledání odpovědi se podílí Judit Šponerová z Biofyzikálního ústavu Akademie věd v Brně, která a svůj výzkum získala Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kuneš 6.10.2020 21:37

A možná je život nekonečně starý, jako je možná nekonečně starý vesmír sám. Možná ani nebyl velký třesk, jen se nám tak námi viditelná část vesmíru jeví. Možná to celé nikdy nepochopíme, protože vidíme jen nepatrnou část nekonečna a jsme jen bezvýznamní mravenci na jedné bezvýznamné planetě v nekonečném vesmíru...

V. Čihák 5.10.2020 21:09

Množení a dědičnost: Existují-li dvě vlnové funkce, které jsou řešením jedné vlnové rovnice, pak jsou řešením i libovolné lineární kombinace těchto funkcí. Nikde jsem to neviděl, tak jsem to sem hodil. Na druhou stranu lze zkoumat Vesmír i jen přes informace. Kolik uběhlo bitů od velkého třesku? Vesmír čas nepotřebuje, to jen člověk, aby to nějak popsal. Přitom to, co pozorujeme je jen jakási realizace informačního prostoru. Velmi se mi líbí, že když něco zkoumáme, vždy dospějeme k nějakému závěru. To je konvergentní, úžasné, božské.

M. Netrh 4.10.2020 4:37

Vznik života "sám od sebe" je poněkud v rozporu s druhým zákonem termodynamiky.

O. Kovačič 4.10.2020 9:58

Právě naopak. Pokud začnete o životě uvažovat jako o chemickych procesech, při nichž se molekuly snaží o prechod do nižšího energetického stavu, pak je v naprostém souladu s tímto zákonem.

V. Čihák 5.10.2020 20:45

I když lenost a neschopnost vyzbrojila člověka mozkem, vývoj jednotlivce je asi u konce. Člověk ale dál zvyšuje neuspořádanost svého okolí jeho likvidací, betonováním, redukcí života, energetickou náročností. Tedy jako celek OK. Člověk degeneruje, akorát si to nechceme přiznat. Jednou bude u konce uhlíkový koloběh a bude po životě jako na Marsu, tam to skončilo moc brzy.

J. Nový 3.10.2020 18:23

"Po velkém třesku, tedy začátku vesmíru, před asi 13,5 miliardy let vznikla z vodíku první generace hvězd. Po dvou miliardách let zanikly a vydaly do vesmíru bohatý chemický materiál, z něhož vznikly dnešní hvězdy a planety.

.

Chápu to dobře, že veškeré ostatní chemické prvky vznikly tedy z vodíku?

O. Kovačič 3.10.2020 19:06

Přesnější je říct, že prvky H, He a Li vznikly po VT v inflační fázi, kdy teplota Vesmíru klesla pod úroveň potřebnou k udržení hmoty ve skupenství kvark-gluonového plazmatu. Zbytek zařídila prvopočáteční fluktuace vakua a gravitace, která shlukovala hmotu do mraků, z níž se tvořili hvězdy a v když se plyn v jádru hvězd díky gravitaci dostatečně stlačil, zazehla se termonuklearní fúze, která produkovala prvky až po Fe. Těžší prvky pak vznikaly při zániku hvězd v super, nebo hypernovách.

J. Vintr 2.10.2020 22:17

To jsou ale pindy. Pokud z neživé hmoty vznikla buňka, tak nevznikala miliony let, ale v jediném okamžiku. Pokud by něco takového bylo možné, tak by se to muselo podařit i v laboratoři. Na rozdíl od přírody, která na to údajně potřebovala miliardy pokusů, mají lidé výhodu v tom, že znají finální produkt a tudíž i s velkou pravděpodobností základní ingredience. Fyzikální podmínky si můžou v laboratoři vyrobit jaké chtějí. Jenže se to nikomu ještě zřejmě nepodařilo. Takže říct "že to nějak vzniklo samo od sebe" může každý a nepotřebuje na to být vědec ani přivádět drahé výzkumy.

O. Kovačič 3.10.2020 0:14

Nehledě na to, že výzkum vzniku a vývoje života posouvá hranice našich představ o světě a našeho místa v něm, jeho poznatky tvoří i základ pro další bádání, mimo jiné, v medicíně. Názor, že buňka vznikla v jediném okamžiku, vypovídá o nepochopení procesů, na nichž stojí evoluce, chabém povědomí o strukturální a biochemické složitosti buňky a ignoraci dostupných vědomostí alespoň na popularizační úrovni.

J. Vintr 3.10.2020 1:21

Naplácal jste spoustu "odborných termínů", ale nic jste neřekl. Stejně jako to "vědci". Vědí kulové, ale umí to patřičně odborně okecávání.

O. Kovačič 3.10.2020 7:40

Po mnoha zkušenostech jsem si uvědomil, že lidem bytostně přesvědčeným o správnosti jejich názoru je marné pokoušet se tyto vyvracet, obzvlášť tehdy, kdy slovo vědci píšou v uvozovkách. Proč byste měnil názor, když vám fakta předkládají ti, jejichž odborné zkušenosti a vědomosti považujete za pindy...

D. Nebeský 3.10.2020 11:13

Vypadá to jako rozumný postoj, ale ve skutečnosti jste napsal naprostý nesmysl. Odhlédněme teď od toho, že píšete o faktech, což je samo o sobě zcela chybné a v nejlepším případě zavádějící - empirická věda nepředkládá fakta, dokonce ani hypotézy o faktech, ale hypotézy o jevech.

Podívejme se ale na ten kontrast mezi odbornými zkušenostmi a vědomostmi na jedné straně a považováním je za pindy na druhé. Dělá to každý včetně vás. Pokud jste přesvědčen, že něco stojí na chybném předpokladu, tak nemusíte znát detaily daného oboru nebo dané hypotézy, abyste ji považoval za pindy. Detailní znalosti odborníka, který se tématu věnuje celý život, vás nepřesvědčí, že nejde o pindy. Astrologii nebo antroposofii považujete za pindy, přestože o ní asi nevíte skoro nic. Možná totéž platí pro gender studies nebo o psychoanalýze. Pokud je prostě na začátku pochybný předpoklad, kterému porozumí každý laik, tak si o vašich detailně rozpracovaných hypotézách a širokých znalostech může každý laik zcela op

O. Kovačič 3.10.2020 19:44

Promiňte, ale v empirické vědě již samotná hypotéza musí být podložena fakty které určují směr výzkumu a samotná hypotéza vzniká jako následek bádání po příčinných souvislostech mezi fakty. Astrologie je docela špatný příklad, vzhledem k metodám které používá a vágním, nekonkrétním predikcím, které mají nejednoznačný výklad.

I. Štípek 2.10.2020 14:30

Líbí!

V. Čihák 2.10.2020 10:38

A nebyl v těchto laboratořích vytvořen koronavirus? Podle těch pohádek nejspíš ano. On se ale nemnoží jen tak, musí být v buňce a chráněn před radiací, která panovala. Tedy ještě chybí bombardování protonů rychlostí až 1/3 c. Ale možná mají i kuchyni, kde vaří z vodíku helium v papiňáku či mikrovlnce. Jinak tomu fandím.

P. Skřivan 2.10.2020 10:58

Talkové výhledy do minulosti jsou akorát sci-fi. Prostě pouhé teorie. Na druhou stranu: věda je o experimentech, které často nedávají smysl a časem se i jako nesmysly ukážou. Pár z nich ovšem ne a na tom je založen pokrok.

V. Čihák 2.10.2020 11:38

Jistě to tak je. Pracovní hypotézy, které se buď potvrdí či vyvrátí jsou potřebné. O tak vzdálené minulosti se nemůžeme nikdy dozvědět, ale můžeme zkoumat minulost, která k nám dorazí ze vzdálených galaxií. Osobně nevěřím, že míchání "vodiček" by vznikl život na Zemi za tak krátkou dobu. Musel přijít impulz zvenčí. To je pravděpodobnější. Sloučeniny uhlíku byly pozorovány ve vesmíru již před 50ti lety. Mars měl vodu i atmosféru, tak proč nerýpnout hlouběji. Země skončí podobně až se ukončí uhlíkový cyklus - zamrzlá planeta. Měli bychom si života vážit, to nemá obdoby. Při našem nezvratném ukončení existence poslat do vesmíru poselství, celou plejádu DNA života do Vesmíru, aby se někde uchytil, včas. Cítím to jako povinnost. Tady nejde už o člověka, ale o život tak, jak ho známe na kyslíku a uhlíku.

V. Malý 2.10.2020 10:19

Země je privilegovaná planeta, takové podmínky pro vznik a udržení života nejsou nikde ve vesmíru.

P. Skřivan 2.10.2020 10:56

Jak to můžete vědět ? Nejspíš si to jen myslíte a jen na základě toho, že vůbec nechápete, jak velký je vesmír a kolik je v něm hvězd a díky tomu i planet. To je, jako byste tvrdil, že mezi všemi zrníčky písku na kilometrové pláži není další jedno zrníčko černé barvy , když všechna ostatní jsou žlutá, i když jste tam jedno černé našel.

V. Malý 2.10.2020 23:43

Jak vy můžete tvrdit opak? Vesmír je absolutně nehostinné prostředí, kde se děje na každém kroku mnoho turbulencí životu nepřátelských. Najít v něm místečko, které by vykazovalo nejen podmínky pro vznik a udržení života, ale i dlouhodobou stabilitu, je zhola nemožné. I nás ohrožují výbuchy supernov ve vzdálenější okolí, a to jsme v tom nejklidnějším místě galaxie. Seznamte se podrobněji s realitou, spadnou vám růžové brýle. Život není rozhodně nic nutného, je to velevzácná anomálie.

Samozřejmě vědátoři budou tvrdit opak, protože na takové vábení slyší správci rozpočtových zdrojů na výzkum.

D. Nebeský 3.10.2020 11:28

Vesmír je sice (dle našich současných znalostí, které můžou být zcela chybné) opravdu velký, ale zároveň existuje jen relativně velmi krátkou dobu a po nezanedbatelnou část té doby v něm nebyly podmínky pro existenci čehokoli, čemu bychom mohli říkat život. Vzhledem ke zrychlující expanzi v něm nebudou také trvat příliš dlouho. Je docela možné, že Země je v celé historii vesmíru v řadě ohledů důležitých pro život unikátní.

A to se ani nezmiňuju o možnosti, že přírodní zákony nebo fyzikální konstanty, které jsou pro život, jak ho známe, nutné, nemusí být ve všech částech vesmíru a ve všech dobách stejné.

P. Netolický 2.10.2020 10:09

Země ani Sluneční soustava nejsou ve vesmíru nijak výjimečné, proto ani život na Zemi není ničím výjimečný.

J. Prečuch 2.10.2020 8:23

Je to jako v tom známém pokusu . Vědec si připraví vhodné suroviny, močovinu a tak dále , pak tam pustí elektrické výboje které nahrazují pravěké blesky. Topí pod tím což simuluje podmínky . A otázka je koho v pravěku nahrazuje onen inteligentní tvor v laboratoři ?

V. Kopta 2.10.2020 8:33

Jak je v článku napsáno, pokud se sejdou vhodné podmínky ve vhodném pořadí pokud, tak inteligentní tvor není potřeba, Pokud máte miliardy let tak pravděpodobnost že se to sejde náhodou je nenulová. A jak evoluce dokazuje náhodné změny vedou k vytvoření nových forem života, jak teď hezky dokazuje korona virus :-)

P. Skřivan 2.10.2020 11:01

Určitý problém je, že buňku nejsme schopni vytvořit. Vytvořit nejsme schopni ani koronavirus. Tzn teorie vzniku života jsou jen pusté teorie. Pokud neumíme zopakovat vznik života, neumíme říct, co k tomu bylo třeba a teorie o jeho vzniku jsou jen hádání.

D. Nebeský 3.10.2020 11:36

Na vznik života na emi ale nemáte miliardy let - maximálně stovky milionů. A evoluční teorie nedokazuje nic - a i kdyby dokazovala, týkalo by se změn životních forem, nikoli vzniku.

A. Ptašnik 7.10.2020 9:50

Otázka je, kdo je onen inteligentní tvor, který shazuje letadla. (používám příměr vědkyně týkající se pravděpodobnosti vhodných podmínek)

P. Machaček 2.10.2020 8:13

To sou věci, pane vachmajstr, tak von z ničeho vznikl při rachotu vesmír a eště k tomu tolik součástek.


TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Život s Ester. Není úplně málo komplikovaná, přiznává trenér Bank

Trenér Tomáš Bank má velký podíl na lyžařských úspěších Ester Ledecké. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Je to už pět let, co od svého bratra Ondřeje přesedlal jako trenér k Ester Ledecké. Dovedl ji k olympijskému zlatu v...

Expremiér Sobotka se vrátil do pražských Stodůlek. Pořídil si byt v paneláku

Bohuslav Sobotka před svým bytem. (12. ledna 2021) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Expremiér Bohuslav Sobotka se v tichosti vrátil z Moravy, kam se uchýlil po odchodu z politiky, do Prahy. Jak zjistila...