22. prosince 2010 12:16 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zjištění: Invazivní rostliny pronikají do vyšších nadmořských výšek

Kolotočník zdobný, původem z Karpat a Balkánu, proniká do vyšších poloh, kde... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kolotočník zdobný, původem z Karpat a Balkánu, proniká do vyšších poloh, kde... | foto: Jan Pergl

PRAHA V horských oblastech České republiky přibývá nepůvodních druhů rostlin a může za to člověk. Vyplývá to ze studie Petra Pyška, Vojtěcha Jarošíka, Jana Pergla a Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK, zveřejněné tento týden v časopise PNAS Americké akademie věd. Studie byla napsaná na pozvání redakční rady časopisu.

V posledních dvou stoletích pronikla do hor řada rostlin, které k nám byly zavlečeny člověkem. Šíření invazivních druhů není jen důsledkem náhodného šíření v prostoru a čase. S intenzivnějším osidlováním a turistickým využíváním těchto oblastí a s měnícím se klimatem pronikaly druhy do vyšších nadmořských výšek stále snadněji.

Autoři analyzovali informace o výskytu nepůvodních rostlin na více než 30 000 lokalitách, zaznamenaných na území České republiky od počátku 19. století, Ukázali, že průměrná nadmořská výška lokality postupně vzrůstala. Přitom doba od zavlečení, po kterou je nepůvodní druh na našem území přítomný, měla na nadmořskou výšku menší vliv, než by se dalo čekat, kdyby bylo postupné pronikání do vyšších poloh důsledkem náhodného šíření v čase.

"To může mít závažné důsledky, protože horské oblasti byly dosud ve srovnání s nižšími polohami důsledků rostlinných invazí relativně ušetřeny. V těchto oblastech navíc leží řada zbytků relativně nenarušených ekosystémů, které mohou být v souvislosti s oteplováním v budoucnosti stále více ohroženy biologickými invazemi," dodává vedoucí autor studie Petr Pyšek.

Invazivní dluh globalizovaného světa

Petr Pyšek a Vojtěch Jarošík se podíleli také na mezinárodní studii, zveřejněné rovněž v časopise PNAS. Práce je výsledkem tříletého evropského projektu DAISIE, který koordinoval Franz Essl z Rakouské agentury pro životní prostředí ve Vídni.

Z této studie vyplývá, že globalizace obchodu spolu s dalšími ekonomickými aktivitami způsobuje zavlékání invazních rostlinných a živočišných druhů člověkem do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Důsledky současné úrovně globální ekonomiky pro biologické invaze se však plně projeví až v budoucnosti.
Autoři článku zavádějí pro tento jev termín "invazní dluh".

Nedávný výzkum stejné skupiny autorů ukázal, že výkonnost ekonomiky určitého regionu rozhodujícím způsobem určuje, do jaké míry je invadován nepůvodnímy druhy. Nová studie dokazuje, že historická úroveň z roku 1900 tří vybraných socioekonomických parametrů, u kterých byla prokázána úzká souvislost s invazemi (populační hustota obyvatelstva, HDP a výše exportu), predikuje současné invaze v Evropě lépe než úroveň týchž parametrů z roku 2000.

Globalizovaný trh

"Vzhledem k tomu, že jsme do analýzy zahrnuli řadu skupin rostlin, bezobratlých živočichů i obratlovců v suchozemském i vodním prostředí, se dá říci, že ‘invazní dluh’ je obecně platným fenoménem,” říká Franz Essl.

"Nebylo by dobré tuto skutečnost přehlížet či jakkoli podceňovat. Znamená to totiž, že jedním z vedlejších důsledků rychle se rozvíjejícího obchodu a odstraňování ekonomických bariér v současném světě je, že v následujících desetiletích bude invazních druhů přibývat, a to i kdyby se nám podařilo nové introdukce omezit.

Navíc nejde jen o potenciální introdukce nových druhů, ale i o nepůvodní druhy již přítomné, kterým stále silnější vliv člověka na přírodu pomáhá nejprve se rozšířit a pak se stát invazními,” dodává Petr Pyšek z BÚ AV ČR.

Proto je třeba v mezinárodních programech zaměřených na potlačování invazních druhů věnovat pozornost i těm nepůvodním druhům, které se mohou začít šířit v budoucnosti, a vytvořit účinný systém jejich včasné detekce a rychlé reakce na hrozící invazi. Jak autoři uvádějí, "semena budoucích invazí již byla zaseta."

Lidové noviny