28. července 2006 9:30 Lidovky.cz > Relax > Věda

Zkamenělé až do morku kostí

Kostra dinosaura. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kostra dinosaura. | foto: Reprofoto

PRAHA Vůbec poprvé se vědcům podařilo z pozůstatků pravěkých tvorů získat vzorek zkamenělé kostní dřeně. Ve tkáni by se možná mohla najít také DNA.

Pravěké žáby a mloci se asi nikdy nestanou hvězdami filmového plátna, na to nejsou dost velký formát. Velká část paleontologických prací se však věnuje „nepopulárním“ malým a slizkým tvorům, kteří blednou vedle počítačových rekonstrukcí „jurských obrů“ (z nichž valná část žila v křídě).

Ale na velikosti nezáleží, jak dokládá případ malých pravěkých žab a mloků, kteří se v třetihorách v hojném množství bahnili na dně pravěkého jezera ve středním Španělsku. Po přibližně 10 milionech let několik stovek jejich koster a kosterních úlomků vyzvedla mezinárodní expedice paleontologů z Irska, USA a Španělska.

Obojživelníci se chovali jako slušné zkameněliny, dokud jejich pozůstatky nedoputovaly pod mikroskopy v laboratořích. Potom překvapili: kromě obvyklých zkamenělých kostí po sobě zanechali také zkamenělé tzv. „měkké tkáně“.

U „španělských“ žab se zachoval především zkamenělý morek, tedy kostní dřeň, a to v překvapivě dobrém stavu. Při rozštípnutí některých kostí paleontologové zjistili, že u některých vzorků lze rozpoznat i původní barvu této tkáně. Včasopise Geology o tom informoval tým v čele s Mariou McNamarovou z univerzity v Dublinu.

Tenhle detail je pro odborníky zajímavý. Stejně jako my, měli pravěcí „španělští“ obojživelníci uvnitř kostí žlutou a červenou kostní dřeň. Žlutá je tvořená především tukem, v červené vznikají červené krvinky. Pravěcí obojživelníci tedy patrně tvořili krvinky v kostech. U jejich moderních (alespoň dospělých) příbuzných vznikají především ve slezině.

Tento detail není na Nobelovu cenu, ale je prvním signálem objevů, které v sobě měkké tkáně skrývají. Pokud se tedy podaří najít více vzorků: a v této naději spočívá nejdůležitější dobrá novina „španělských“ obojživelníků.

Podle domněnek objevitelů by se podobné paleontologické poklady mohly skrývat i v noha dalších nálezech. Některé kosti prý mohou sloužit jako skvělé sarkofágy. Příčin je mnoho, zjednodušeně McNamarová tvrdí, že kostní póry nepropustí dovnitř rozkladné bakterie. A ani vodu, kterou naopak propouštějí ven.

Pokud další analýzy tuto hypotézu potvrdí, to už by byl zvrat: „V takovém materiálu bychom mohli hledat bílkoviny, a možná dokonce DNA,“ řekla McNamarová BBC. I když sama musí připustit, že takový průlom je dosti nepravděpodobný. „Otázka je, zda lze vůbec ve zkamenělinách DNA najít. Ale byli bychom šťastní, i kdybychom našli stopy nějakých bílkovin.“

Zatím jí však nezbývá než čekat na analýzy, které definitivně potvrdí, z čeho se nalezený morek skládá. V minulosti bylo nálezů měkkých tkání totiž už několik. Ale žádný se zatím nepotvrdil.

Pokud to v tomto případě bude opačně, už aby kurátoři muzejních sbírek začali přemýšlet, jak ochránit své kostěné poklady před paleontology, kteří na ně půjdou se železnými kladivy.

, Lidové noviny
Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Renomovaný výživový poradce Petr Fořt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Zvířecí ortoped a chirurg Roman Skala | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

Premium

Sedí s drahými mobily, dětem kupujeme kartáčky my, říká režisérka Výměny

Jana Rezková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kreativní producentka a režisérka Jana Rezková natáčí už patnáct let úspěšnou reality show Výměna manželek. Navštívila...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!