Znovudobytý ostrovní ráj

Před 50 lety byl na seychelský ostrůvek Cousine (fr. sestřenice) smutný pohled. Dovezená zdivočelá prasata zničila jeho flóru. Místo ní zaplavily ostrov zavlečené cizí rostliny. Vědci a ochránci přírody zlomili nad Cousine hůl. Jen ekolog Michael Samways z univerzity v jihoafrickém Stellenboschi se nevzdal a pustil se do jeho záchrany.

Tahitští plži dbají na rodovou čistotu

Africký plž achatina žravá dorůstá délky přes 20 cm a dělá čest svému jménu. Sežere, na co přijde. Vedle rostlin konzumuje například i beton, z něhož čerpá vápník pro stavbu ulity. Obří šnek se dostal na ostrovy v Pacifiku během II. světové války, kdy měl sloužit jako železná zásoba potravin pro americká vojska. Šneci se rychle přemnožili a vědci proti nim vytáhli s americkým dravým plžem oleacinou růžovou. Ta si ale mnohem více oblíbila místní plže z rodu Partula a přivedla je na pokraj vyhubení. Nedávný výzkum tahitských plžů ale ukázal, že situace není úplně zoufalá. Původní populace plžů Partula bylo možné rozdělit podle analýz DNA do pěti velkých skupin. Dnes přežívá v tahitských horách jen zlomek z původního počtů plžů. Vědci proto očekávali i drastické zúžení jejich genetické různorodosti. Šnečí „poslední Mohykáni“ ale reprezentují nejméně čtyři z pěti geneticky odlišných linií. Udrželi si nečekanou genetickou pestrost. Zřejmě k tomu přispěl horský terén, který plžům brání, aby se vzájemně mísili.

K záchraně ostrovní přírody přispělo hned několik okolností. Ostrůvek Cousine je v soukromém vlastnictví a movitý majitel neváhal do obnovy investovat.

Na tuto výspu v moři nebyli naštěstí zavlečeni potkani. Ostrov nemá přístav, a tak sem zavítá jen málo lodí, s nimiž tito hlodavci cestují jako černí pasažéři. Potkani si rádi pochutnávají na ptačích vejcích a dokážou některé druhy ostrovních opeřenců zcela vyhubit.

Přesto byla fauna ostrova těžce postižena. Zmizel seychelský druh drozda šámy a rákosníka. Kdysi hojný druh rybáka balancoval na pokraji vyhubení.

Obnova ostrůvku Cousine začala krveprolitím. Vědci hubili bez milosti zavlečené druhy zvířat. Kromě prasat padly za oběť tažení proti zvířecím vetřelcům i zdivočelé kočky a slepice. Teprve pak vědci dovezli na Cousine vyhubené druhy z jiných seychelských ostrovů. Čtyři drozdi šáma se stali základem populace, která dnes čítá 40 kusů. Počet rákosníků stoupl na dvě stovky. Zřejmě nejdůležitější byl rozkvět kolonie místních rybáků. Těch tu dnes hnízdí asi 90 000 párů a jejich trus je zdrojem živin, jež chyběly původním druhům rostlin. S rybáky se začíná obnovovat i původní flóra.

Úspěch záchranné akce v sobě nese paradoxně i hrozbu. Ostrůvek se stal zajímavým pro pytláky, kteří sem teď stále častěji přijíždějí loupit vzácné druhy. Navíc mohou na svých lodích zavléct na ostrůvek potkany.

Finance na obnovu přírody získává vlastník ostrova pronájmem několika luxusních vil. Vozí na ně boháče ochotné zaplatit za jeden nocleh více než 400 eur. Nabízí však jedinečné zážitky. Místní fauna se nebojí člověka a zvířata je možné pozorovat z bezprostřední blízkosti. Je tu k vidění řada jedinečných tvorů, kteří se jinde nevyskytují, například obří seychelská stonožka či pavoukům podobní krabovci.

Drilem zachráněná sestřenice
„Obnova přírody se má provádět spíše než s vojenskou disciplínou s něhou v očích“, tak zní volný překlad motta jihoafrického biologa Michael Samwayse. Ví, o čem mluví. Na počátku 90. let byl pověřen velením nad operací, která měla zachránit jeden ze seychelských ostrovů, nazvaný Cousine (francouzsky sestřenice). Po mnoha obětech (na straně nežádaných nájezdníků, mezi kterými byli například kočky či vepři) se podařilo vytčených cílů dosáhnout.