Rozřazení do pracovních skupin se neděje mechanicky jen podle věku, mravenci do nich přechází i na základně zhoršení zdravotního stavu. Zjistil to Dawid Moron s kolegy z krakovské Jagelonské univerzity v experimentu s jedenácti koloniemi mravenců Myrmica scabrinodis. Všechny pokusné mravenčí společnosti se skládaly jen z mladých dělníků.
Polovinu jedinců entomologové poškodili na zdraví. Buď je vystavili větším dávkám oxidu uhličitého (CO2), který jim okyseluje krev, a ničí tak nervovou soustavu, nebo poškodili povrch jejich těla, a učinili je tak náchylnější k infekci. Zraněné mravence vědci označili barvou. Sledování během následujících týdnů pak ukázalo, že obarvení mravenci se častěji účastní riskantních výprav.
V případě jedinců vystavených CO2 vědci navíc zjistili, že jako první se vstříc nebezpečí vydali nejhůře postižení mravenci. U mravenců s poškozeným povrchem těla nebyla souvislost mezi mírou poškození a změnou pracovních úkolů patrná. Nejspíše proto, že určit postup infekce je těžší než v případě otravy CO2, domnívají se polští entomologové ve studii v časopise Animal Behaviour.
Polovinu jedinců entomologové poškodili na zdraví. Buď je vystavili větším dávkám oxidu uhličitého (CO2), který jim okyseluje krev, a ničí tak nervovou soustavu, nebo poškodili povrch jejich těla, a učinili je tak náchylnější k infekci. Zraněné mravence vědci označili barvou. Sledování během následujících týdnů pak ukázalo, že obarvení mravenci se častěji účastní riskantních výprav.
V případě jedinců vystavených CO2 vědci navíc zjistili, že jako první se vstříc nebezpečí vydali nejhůře postižení mravenci. U mravenců s poškozeným povrchem těla nebyla souvislost mezi mírou poškození a změnou pracovních úkolů patrná. Nejspíše proto, že určit postup infekce je těžší než v případě otravy CO2, domnívají se polští entomologové ve studii v časopise Animal Behaviour.
