Když americký lovec Jim Martell vypisoval šek na 45 tisíc dolarů za licenci na lov ledního medvěda, netušil, že si předplácí raritu, o níž snily generace arktických lovců a stopařů.
Ranou z jeho kulovnice padl první známý kříženec grizzlyho a ledního medvěda žijící ve volné přírodě. Martell vyrazil v polovině dubna na loveckou výpravu z maličké vísky Sachs Harbour na jižní výspě arktického Banksova ostrova.
V doprovodu profesionálního eskymáckého lovce Rogera Kuptany vystopoval po několika dnech medvěda a zvíře složil. Eskymáckému průvodci připadal medvěd „podezřelý“. Jeho srst nabírala v některých místech nepřirozený hnědavý odstín.
Zvíře mělo na hřbetě patrný hrb a na tlapách dlouhé drápy. Kuptanovi se „nelíbil“ ani nezvyklý tvar lebky a okraj oční duhovky lemovaný úzkým černým proužkem. Žádný z těchto znaků není u polárních medvědů běžný, ale většina z nich je typická pro grizzlyho.
Právě Kuptana vyslovil jako první podezření, že zastřelené zvíře je křížencem polárního medvěda s grizzlym. Zkazky o podobných křížencích se vyprávějí odnepaměti u loveckých ohňů. Přesvědčivý důkaz o jejich existenci ve volné přírodě dosud nikdo nepodal, i když ze zoologických zahrad jsou případy úspěšného křížení grizzlyho s polárním medvědem známy. Vzniklí mezidruhoví hybridi byli dokonce plodní.
Grizzly je jednou z amerických ras medvěda hnědého. S ledním medvědem je blízce příbuzný. Jejich společný předek žil před 250 tisíci lety, kdy se část medvědí populace začala přizpůsobovat životu daleko na severu. Předci ledních medvědů se specializovali na lov tuleňů, za kterými se vydávali na zamrzlé moře.
Životu na mořském ledu se přizpůsobili tak dokonale, že s tím začínají mít potíže. Globální oteplení je z jejich přirozeného prostředí vyhání. Časné jarní tání je nutí uchylovat se stále víc na pevninu. Tam mají šanci potkat medvědy grizzly.
Těm teplejší klima posledních let dovoluje pronikat dále na sever do oblastí, kterým se dříve vyhýbali. Lovci ze Sachs Harbour narazili v posledních letech na grizzly zatoulané na Banksův ostrov hned několikrát.
„Životní prostor grizzlyho a ledního medvěda se překrývá. „Překrývá se i jejich sezona páření,“ říká zoolog Ian Stirling, pracující pro Canadian Wildlife Service v Edmontonu. „Věděli jsme, že jejich křížení je teoreticky možné.“
Trable se jménem
S definitivní platností potvrdily Kuptanovo podezření teprve genetické testy v laboratořích společnosti Wildlife Genetics International, jež se specializuje na analýzy DNA volně žijících zvířat. Medvěd ulovený Jimem Martellem měl za matku polární medvědici a otcem mu byl grizzly.
Po oznámení výsledků genetických testů spadl Martellovi kámen ze srdce. Pokud by se ukázalo, že zastřelil čistokrevného bíle zbarveného grizzlyho, čekala jej pokuta 900 amerických dolarů a až rok žaláře, protože grizzly je v Kanadě na seznamu ohrožených zvířat.
Živé diskuse vedou lovci a zoologové o pojmenování hybrida. Vědci navrhují například označení „pizzly“ vzniklé spojením slova grizzly s anglickým jménem ledního medvěda „polar bear“. Eskymáci vytvořili ze jména „nanuk“ pro ledního medvěda a „aklak“ pro grizzlyho název „nanulak“.
Lední medvěd grizzly
Podivného medvěda skolil na dálném kanadském severu americký lovec Jim Martel. Jeho úlovek nevypadal jako typický lední medvěd: srst byla na některých místech zbarvená do hněda, na zádech měl malý hrb, kolem očí černé lemování a netypicky dlouhé drápy.
Analýza DNA potvrdila, co už severští lovci i někteří biologové tušili. Šlo o křížence samice ledního medvěda a samce grizzly. Páření mezi těmito dvěma druhy se již několikrát uskutečnilo v zoologických zahradách, ale v přírodě doposud nebylo zaznamenáno.
Oba druhy medvěda se oddělili od společného předka před 250 tisíci roky. Díky oteplování klimatu se jejich teritoria začínají zčásti překrývat a může tak občas docházet i ke křížení.
Z výsledku genetické analýzy má velkou radost také Jim Martell. Licence za 45 000 dolarů mu sice umožňovala lovit lední medvědy, ale za zabití grizzlyho by mu hrozila pokuta 1000 kanadských dolarů a k tomu rok vězení.
