Nové výsledky podporují názor, že jsme potomky lovců-sběračů ze starší doby kamenné, dorazivších do Evropy před asi čtyřiceti tisíci roky.
Práce mezinárodního týmu vědců oživila v minulosti mnohdy vášnivou debatu o původu moderních Evropanů (viz článek Záhadu řeší mnohoženství). První zemědělci přišli do Evropy až v mladší době kamenné, před zhruba osmi tisíci roky. Nejprve do Řecka a zbytku evropského jihovýchodu, odkud se rozšířili na sever a západ.
Do Evropy zřejmě migrovali přes tureckou Anatolii z Blízkého východu. Tam zemědělství vzniklo. První doklady obdělávání půdy v oblasti úrodného půlměsíce jsou staré přibližně 12 tisíc let.
Jedenáct badatelů z Německa, Velké Británie a Estonska v čele s antropologem Joachimem Burgerem z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči a jeho doktorandem Wolfgangem Haakem, který byl prvním autorem příslušného vědeckého článku, vytěžilo a analyzovalo mitochondriální DNA z 24 koster raných zemědělců. Výsledky uveřejnili v dnešním čísle časopisu Science.
Mitochondrie jsou „elektrárny“ uvnitř našich buněk. Téměř v každé jich neseme stovky až tisíce. Mají autonomní genetický materiál a dědí se po mateřské linii. Zřejmě to jsou dávné bakterie, které vstoupily do symbiotického vztahu s jadernými buňkami. Specifičnost jejich DNA umožňuje datovat vznik a zkoumat příbuznost populací.
Kostry - zdroje mitochondriální DNA se našly na 16 archeologických lokalitách v Německu, Rakousku a Maďarsku. Patřily lidem z kultur s lineární a alföldskou keramikou, vymezujícím počátky zemědělství v Evropě. Vznikly před sedmi a půl tisíci lety na území Maďarska a Slovenska. Za pouhých 500 let se rozšířily až do Francie a hluboko na Ukrajinu.
Vzácná genetická linie
Z 24 analyzovaných koster jich šest neslo genetické znaky, které jsou v populacích 700 milionů moderních Evropanů mimořádně vzácné. Patřili do lidské linie N1a. Šestice koster pochází z celé zkoumané středoevropské oblasti. Dnešní málopočetní nositelé znaků N1a jsou rozptýleni po větší části Evropy.
Zbylých 18 raných zemědělců patřilo ke genetickým liniím typickým pro západní Eurasii, jež vědci ke zkoumání původu moderních Evropanů nevyužívají. Příslušné znaky jejich mitochondriální DNA jsou totiž mezi dnes žijícími lidmi velmi rozšířené.
Vědci postupy populační genetiky s využitím celosvětové databáze 35 tisíc vzorků DNA moderních lidí odhadli, že nejméně 8 procent (ale možná až 42 procent) raných zemědělců patřilo k linii N1a. I konzervativní odhad však ostře kontrastuje s výskytem této linie u moderních Evropanů. Je totiž přibližně 150krát vzácnější než u zkoumané pravěké populace.
Závěr tedy zní: Raní zemědělci původem z Blízkého východu se na složení evropských populací výrazněji geneticky nepodepsali. Vědci přitom očekávali větší podobnost mitochondriální DNA raných zemědělců a dnešních Evropanů.
Potenciálně nepočetná migrace lidí do Střední Evropy však měla obrovský kulturní dopad. Zemědělství nejspíše do různých oblastí Evropy přinesly malé skupiny průkopníků. Jakmile se ujalo, okolní lovci-sběrači se nové kultuře přizpůsobili. Brzy původní zemědělce obrovsky přečíslili, čímž rozředili znaky linie N1a na dnešní velmi nízkou úroveň, uvádějí autoři článku.
Jejich závěry podporuje pestrá paleta archeologických nálezů. Alternativní názor, že rané zemědělce ve střední Evropě nahradila odlišná populace, jež odstranila většinu nositelů znaků linie N1a, je archeologicky mnohem méně podložený.
