Co bylo dál?Navazujeme na úspěšné články iDNES Premium Původní rozhovor s neurochirurgem Vladimírem Benešem vyšel 1. května 2021 pod titulkem Co urychlí stařeckou demenci? Neurochirurg Beneš nejmladší odpovídá na to, čím si poškozujeme mozek |
Náš loňský rozhovor s docentem Vladimírem Benešem, přednostou neurochirurgie motolské nemocnice, patřil k nejčtenějším premiovým textům na webu Lidovek. Kdo by taky nechtěl vědět, co urychlí stařeckou demenci, že? Na leccos jsem se tenkrát nestihla zeptat. A tak zase trochu bloudím největší nemocnicí v zemi, zase hledám kliniku dobře zašitou v podzemí dětského pavilonu. Je pondělní ráno a já jsem opět nesvá z toho, že zdržuju.
Vladimír Beneš nejmladší je pořád trochu stydlivý, a když se mu nechce odpovídat, řekne: „A nemáte tam třeba něco jinýho?“ Otci, proslulému neurochirurgovi Vladimíru Benešovi prostřednímu, se podobá i nepodobá. Mají podobný hlas, jsou podobně vysocí, taky nepatetičtí. Skoro jako by se považovali jen za údržbáře mozkového hardwaru, za lepší řemeslníky. Hlavně se neptejte na nějakou „záhadu“ v mozku. „Hele, já jsem chirurg!“ usadí vás pan přednosta, který se od otce liší především v tom, že mediální pozornost nemá vůbec rád.
Lidovky.cz: Promiňte, že jsem zvědavá: To kolo na chodbě je vaše?
Né, to je doktora Holuba. Moje visí vedle na zdi.
Lidovky.cz: Aha. Váš dědeček, profesor Vladimír Beneš nejstarší, skvělý neurochirurg, zemřel vloni v požehnaném věku sta let. Když člověk tu stovku vidí takhle zblízka, je vůbec o co stát?
To je těžké. Dědeček býval svěží stařík, který se o všechno zajímal, luštil křížovky, sledoval veškerý sport včetně suma a šipek, rád si povídal s lidmi, často jsme spolu hráli karty. Ještě v devadesáti byl na lyžích a hrál fotbal a tenis. Pořád si všímal i toho, co se děje tady na klinice, kterou v roce 1978 zakládal. Jenže když mu bylo devadesát devět a půl roku, dostal covid a ten ho strašně srazil. Děda z toho byl otrávený, začal říkat, že už ho to nebaví, že „stáří je svinstvo“. A měl pravdu.
Lidovky.cz: Čili nejde o číslo, ale o kvalitu života?
Samozřejmě. Kvalita života by měla být vždycky důležitější než číslo. Protože ono je něco jiného, když je někomu pětaosmdesát, hraje tenis a má přehled o světě – a něco jiného je sedmdesátník, z něhož je takříkajíc ležák.
Lidovky.cz: Dívala jsem se na záznam Hyde Parku Civilizace z roku 2017, kde jste vystupovali ještě všichni tři – váš dědeček, váš otec a vy, tři významní neurochirurgové. A dědeček byl z vás tří nejvtipnější. I když většinou jen tak něco utrousil, ale sedělo to...
... s prominutím jako prdel na hrnec, že? To on uměl dobře. Ale hlavně mu vždycky všecko prošlo, protože v jeho věku ho přece už nikdo nebude obviňovat třeba z nějakého šovinismu. Přitom jeho oblíbené moto bylo: „Půlhodinka šovinismu neuškodí organismu.“ Všechno se mu už tolerovalo, i když některé jeho názory byly... no... v dnešní době ne úplně korektní. Byl ze staré školy a z některých věcí by se asi dnes zbláznil. Třeba že už se ani nebudou smět vysílat filmy s Vinnetouem, protože jsou prý rasistické.
Lidovky.cz: Z našeho loňského rozhovoru čtenáře nejvíc zaujalo, čím si můžeme urychlit stařeckou demenci. Napadlo mě: Je demence chirurgicky léčitelná?