Raketa odstartovala z kosmodromu Tanegašima, který leží na Ostrovech Rjúkjú na jihu Japonska. Sonda byla až do června 2007 oficiálně označována jako SELENE (zkratka ze SELenological and ENgeneering Explorer, což v angličtině znamená Lunární a inženýrský průzkumník), tedy jménem řecké bohyně Měsíce. Nyní je přezdívána jako Kaguya, což je jméno japonské pohádkové princezny, která přišla na Zemi z Měsíce.
Start rakety H-2A se sondou Kaguya bylo možné sledovat v přímém přenosu na internetu. Vše se podle agentury JAXA odehrálo bez problémů, motory a navigační systémy nosné rakety pracují normálně. „Start rakety proběhl bez problémů,“ řekl AFP Eriko Sunada, mluvčí agentury JAXA. „Potrvá však ještě pár hodin, než budeme moci prohlásit start za úspěšný,“ dodal.
Vypuštění sondy v hodnotě zhruba 9,5 miliardy korun má však vinou technických i finančních problémů čtyřleté zpoždění oproti původnímu plánu. V září byl start dokonce odložen ještě o jeden den z důvodů nepříznivých povětrnostních podmínek.
Hlavní sonda má být umístěna na oběžné dráze ve výši 100 kilometrů nad Měsícem. Primární mise je plánována na jeden rok, během něhož by měla sonda s pomocí dvou menších satelitů velmi přesně zmapovat povrch Měsíce, získat podrobná topografická i gravitační měření, získat údaje o přítomnosti chemických prvků v globálním měřítku a prostudovat podpovrchovou strukturu stejně tak jako možnou tenkou atmosféru našeho satelitu. Vědci od této mise očekávají, že jim pomůže lépe porozumět původu a vývoji Měsíce, jakož i nakreslit velice přesnou mapu měsíčního povrchu.
Dalším krokem by mělo být přistání na Měsíci, nejprve ovšem při misi bez lidské posádky. Startem sondy Kaguya se opět rozbíhají závody o dobytí Měsíce. Japonští astronauti by se podle agentury AFP měli na Měsíci objevit kolem roku 2020, alespoň podle dřívějších plánů JAXA. Japonsko není ve vesmírné technologii nováčkem. Už v roce 1972 se stalo čtvrtou zemí světa, která umístila na oběžnou dráhu Země vlastní družici.
Avšak v posledních letech jeho vesmírný program potkalo i množství neúspěchů.
Se svými sondami přistály zatím na Měsíci pouze Spojené státy, Rusko a Evropská unie. Plány přistání na měsíčním povrchu však zveřejnila i Čína, která by svou první sondu k vesmírnému společníkovi Země měla vyslat také letos. Asijská velmoc je však tradičně na informace skoupá.
Start rakety H-2A se sondou Kaguya bylo možné sledovat v přímém přenosu na internetu. Vše se podle agentury JAXA odehrálo bez problémů, motory a navigační systémy nosné rakety pracují normálně. „Start rakety proběhl bez problémů,“ řekl AFP Eriko Sunada, mluvčí agentury JAXA. „Potrvá však ještě pár hodin, než budeme moci prohlásit start za úspěšný,“ dodal.
Vypuštění sondy v hodnotě zhruba 9,5 miliardy korun má však vinou technických i finančních problémů čtyřleté zpoždění oproti původnímu plánu. V září byl start dokonce odložen ještě o jeden den z důvodů nepříznivých povětrnostních podmínek.
Hlavní sonda má být umístěna na oběžné dráze ve výši 100 kilometrů nad Měsícem. Primární mise je plánována na jeden rok, během něhož by měla sonda s pomocí dvou menších satelitů velmi přesně zmapovat povrch Měsíce, získat podrobná topografická i gravitační měření, získat údaje o přítomnosti chemických prvků v globálním měřítku a prostudovat podpovrchovou strukturu stejně tak jako možnou tenkou atmosféru našeho satelitu. Vědci od této mise očekávají, že jim pomůže lépe porozumět původu a vývoji Měsíce, jakož i nakreslit velice přesnou mapu měsíčního povrchu.
Dalším krokem by mělo být přistání na Měsíci, nejprve ovšem při misi bez lidské posádky. Startem sondy Kaguya se opět rozbíhají závody o dobytí Měsíce. Japonští astronauti by se podle agentury AFP měli na Měsíci objevit kolem roku 2020, alespoň podle dřívějších plánů JAXA. Japonsko není ve vesmírné technologii nováčkem. Už v roce 1972 se stalo čtvrtou zemí světa, která umístila na oběžnou dráhu Země vlastní družici.
Avšak v posledních letech jeho vesmírný program potkalo i množství neúspěchů.
Se svými sondami přistály zatím na Měsíci pouze Spojené státy, Rusko a Evropská unie. Plány přistání na měsíčním povrchu však zveřejnila i Čína, která by svou první sondu k vesmírnému společníkovi Země měla vyslat také letos. Asijská velmoc je však tradičně na informace skoupá.
