V chirurgických rukavicích rozřezává nizozemská umělkyně hrudní kost ptáka a vyjímá vnitřnosti. „Vezmu si ze zvířete plášť a využívám ho jako umělecký prostředek. Jakmile s tímto procesem začnu, přestává být zvíře mrtvé,“ usmívá se Noortje Zijlstrová mezi dvěma řezy skalpelu.
Nizozemská umělkyně Noortje Zijlstrová, která používá taxidermii ( vycpávání zvířat) jako výrazový prostředek.
Osmadvacetiletá Zijlstrová patří ke skupině mladých nizozemských umělců, kteří používají taxidermii, tedy vycpávání zvířat, jako výrazový prostředek.
U mnoha lidí však pohled na vyvrhnuté zvíře vyvolává truchlivý pocit, přiznává mladá Nizozemka, která ve svých purpurových šatech vzdáleně připomíná mexickou malířku z počátku minulého století Fridu Kahlovou. Její studio v Haagu je plné děl, které počátkem února vystavovala na festivalu soudobého umění v Rotterdamu.
S trubicí zasunutou do hrdla tu slouží vycpaná veverka jako obal na květináč; tam zase hlavička holubice nahrazuje pevnou část opeřeného badmintonového míčku. Jinde se zase proplétají hlavy a krky dvou hus a vytvářejí kompozici připomínající římského boha Januse.
„Spojuji ve své práci taxidermii a umění a někdy vytvářím díla, která mohou šokovat nebo budit odpor, ale věřím, že tím nějakým způsobem vyvolávám diskusi,“ říká Noortje Zijlstrová. Na stole má šest myší, jejichž srst je celá pokryta miniaturními zrnky vícebarevného cukru.
„Používám při své práci často potraviny,“ vysvětluje a dál se zabývá havranem, jehož kůže a peří jsou nyní odděleny od kostry. „Pracuji s mrtvými zvířaty proto, aby lidé uvažovali o tom, co si vkládají do úst. Moje umění je těsně spojeno s pořekadlem, že člověk je to, co jí. A já jsem vegetariánka,“ zdůrazňuje.
Jedno z děl Noortje Zijlstrové. Na obalu stojí „zlevněno“.
V Haarlemu se dva taxidermisté Jaap Sinke a Ferry Van Tongeren právě vrátili ze dvou výstav v Británii. Už v říjnu byla expozice nazvaná Darwinova domácnost vystavena v londýnské prestižní galerii Jamb a pak v galerii moderního umění Shapero, rovněž v Londýně.
Móda taxidermie
Ve Shapero byla díla obou Nizozemců, inspirovaná malbami zvířat na obrazech nizozemských mistrů 17. století, vystavena vedle kreací takových umělců, jako byli Andy Warhol, Pablo Picasso a Damien Hirst. Po výstavě koupil kolekci děl Sinkeho a Van Tongerena soukromý sběratel. Díla Sinkeho a Van Tongerena pozvedají taxidermii na jinou úroveň, napsala v listu The Telegraph kritička Henrietta Thompsonová.
„Taxidermie se jasně vrací do módy jako umění,“ zdůrazňuje Jaap Sinke, podle něhož se tato díla prodávají za 2600 až 26 tisíc eur (72 800 až 728 000 Kč).
Obliba taxidermie začala koncem 90. let minulého století, kdy německý umělec Thomas Grünfeld využil této techniky k vytvoření nových zvířat. Série jeho děl se nazývala Misfits, vysvětluje konzervátorka muzea moderního umění Stedelijk v Amsterodamu Leontine Coelewijová.
Noví nizozemští umělci chtějí vyvolat diskusi o tom, jak my jako lidé pohlížíme na svět přírody, jaké jsou naše vztahy k ní a jak ji využíváme, uvádí Coelewijová.
V Haagu zkoumá Noortje Zijlstrová znovu kůži a peří havrana. „Zatím nevím, co z toho bude, ale ať to bude cokoliv, doufám, že to lidi povede k tomu, aby o těchto otázkách přemýšleli,“ říká.
