Vyloučení by se mělo týkat asi 2800 lidí, což je více než jedno procento příslušníků kmene. Čerokézové, kteří žijí hlavně v Oklahomě, jsou po kmeni Navajo druhým největším indiánským národem v USA. V současnosti jich je kolem 270.000 a jejich populace rychle roste.
Čerokézové měli až do americké občanské války v letech 1861 až 1865 své vlastní černé otroky, kteří po vítězství Severu dostali svobodu. Řada z nich i poté zůstala v kmeni a někteří uzavírali sňatky s Indiány. Jejich potomků, kteří se označují jako Freedmani, se hlasování týkalo.
Hlasování předcházely vášnivé spory, v nichž Freedmani obviňovali ostatní Čerokéze z rasismu. Výsledky referenda ještě musí schválit nejvyšší volební komise kmene. Nejvyšší náčelník Chad Smith je ovšem označil za demokratické.
Spor o barvu nebo o výhody?
Čerokézové mají, podobně jako jiné indiánské kmeny, řadu výhod. Od federální vlády dostávají subvence, stát platí zdravotnické služby, základní školství a ubytování. Kromě toho mohou provozovat výnosné podniky. Podle pozorovatelů je v pozadí vylučování Freedmanů mimo jiné spor o to, kdo má právo těžit ze státních subvencí a využívat výsad.
Deník New York Times poukazuje v této souvislosti na to, že většinoví Čerokézové sami nejsou zdaleka "čistokrevní": podle listu mají tři čtvrtiny Čerokézů méně než čtvrtinu indiánské krve, protože vesměs pocházejí ze svazků Čerokézů s bělochy.
