„V okolí se povídá, že když stavěli zámeček na Pohansku, tak zbytek té stavby zlikvidovali a použili na stavbu Janova hradu. To se tady traduje. Pravda to ale není, na Janově hradu je použitý úplně jiný kámen. Nicméně jsme tušili, že někde v těchto místech hradba procházela,“ uvedl Dresler.
Hradba zřejmě chránila nejdůležitější část hradiska. Původně byla široká až šest a půl metru a postavená z vnitřní strany ze dřeva a z vnější z kamenů. Dřevěnou část ale zničil oheň. „Zachovala se kamenná čelní zeď a zuhelnatělé zbytky stěny dřevěné. Proč tato dřevěná část shořela, netušíme. V dosavadních výzkumech jsme zatím nenarazili na stopy po dobývání hradiska. Oheň ale mohl být i důsledkem nějaké nehody,“ doplnil archeolog.
Univerzitní vědci místo prohledávají od roku 1958. Velkou pozornost si vysloužilo už krátce po začátku prací, kdy zde byl objeven velkomoravský kostel a řada hrobů s bohatými nálezy šperků, drahých kovů, mečů či ostruh. Odborníci zde postupně odkryli i velmožský dvorec a například v roce 2007 zde byl objeven druhý kostel a kolem něj hroby s předměty, které jsou dokladem existence křesťanské víry.
Kam jet na výlet? Archeologický web přináší tipy na cestování po Česku |
Zajímavostí je hrob muže pohřbeného v rotundě, která patří k nejstarším křesťanským svatyním na území České republiky.
Pohansko patřilo společně s hradištěm Valy v Mikulčicích u Hodonína, Starým Městem u Uherského Hradiště a hradištěm svatého Hyppolita ve Znojmě k nejvýznamnějším centrům Velké Moravy.
