Podle posledních statistik voda každoročně zatopí město zhruba čtyřicetkrát. V roce 2003 byl schválen ambiciózní a kontroverzní projekt Mojžíš, který má Benátky zachránit díky řetězci mobilních propustí tvořícím bariéru kolem města.
Vědci z Padovské univerzity se však snaží prosadit alternativní plán, který je podle nich výrazně levnější a také šetrnější k životnímu prostředí. Podle něj má Benátky před vodou zachránit voda, a to voda napumpovaná do jejich podloží. Injektáž mořské vody pod město by podle výpočtu vědců pozvedla úroveň Benátek o celých třicet centimetrů.
„Výhoda našeho řešení spočívá v tom, že Benátky by se dostaly téměř zpět do výšky, v níž ležely před 300 lety,“ vysvětluje univerzitní profesor Giuseppe Gambolati, vedoucí projektu.
Jeho plán teď podrobně zkoumá skupina italských stavebních a geologických expertů.
Projekt v hodnotě sto milionů eur předpokládá vyhloubení dvanácti štol v podloží Benátek. Každá štola má být 30 centimetrů široká a 700 metrů dlouhá. Právě do tohoto „potrubí“ by vědci rádi nahnali mořskou vodu.
Experti předpokládají, že přítomnost tekutiny by způsobila roztahování písku, na kterém město stojí, což by v důsledku vedlo ke zvýšení úrovně Benátek.
Podle Gambolatiho chtějí experti nejprve svůj záměr provést v malém měřítku, a ověřit si tak, jestli jejich teorie funguje i v praxi.
„Jestliže se projekt ukáže jako úspěšný, okamžitě zaznamenáme zlepšení, byť postupné, protože úplné zvýšení úrovně bude dosaženo zhruba za deset let,“ prohlásil Gambolati. Projekt je zatím v počáteční fázi a před definitivním odsouhlasením ho ještě musí posoudit příslušné úřady na místní, regionální a státní úrovni. Vědci však už zaznamenali úspěch, protože se jim podařilo získat na svou stranu benátského starostu.
Argumentují mimo jiné i tím, že zatímco uskutečnění jejich myšlenky by si vyžádalo zhruba jeden milion eur, projekt Mojžíš připraví italskou vládu o 4.5 miliardy eur (132 miliard korun).
Plán dostal příznačné jméno podle biblického hrdiny, před nímž se na cestě z Egypta rozestoupilo Rudé moře. Mobilní propustě (jakési „brány“ pro vodu) mají být dokončeny v roce 2011.
Všechny propustě budou ukryty na dně benátské laguny. V případě, že hladina Jaderského moře stoupne, se vysunou nad hladinu a vytvoří kolem Benátek bariéru.
Pokud by se prosadil i projekt týmu profesora Gambolatiho, měly by historické Benátky proti záplavám další účinnou zbraň. Podle Giovanniho Mazzacuratiho, který předsedá konsorciu Nové Benátky, je ovšem třeba toto řešení velmi důkladně prověřit.
„Benátky jsou v hodně citlivé situaci, jejich struktura je totiž nesmírně křehká. Pokud by byly jednotlivé části města vyzvednuty do rozdílné úrovně, mohlo by to mít za následek rozpad Benátek,“ míní. Jiní odborníci jsou v hodnocení plánu ráznější: označují ho za sci fi, která nemá vůbec nic společného s realitou.
Gambolati je ale na základě počítačových animací přesvědčen, že stabilita Benátek není ohrožena. Z některých expertních posudků navíc vyplývá, že tento projekt naprosto nekonkuruje Mojžíšovi, ale že ho naopak může v případě potřeby účinně doplnit.
Vědci z Padovské univerzity se však snaží prosadit alternativní plán, který je podle nich výrazně levnější a také šetrnější k životnímu prostředí. Podle něj má Benátky před vodou zachránit voda, a to voda napumpovaná do jejich podloží. Injektáž mořské vody pod město by podle výpočtu vědců pozvedla úroveň Benátek o celých třicet centimetrů.
„Výhoda našeho řešení spočívá v tom, že Benátky by se dostaly téměř zpět do výšky, v níž ležely před 300 lety,“ vysvětluje univerzitní profesor Giuseppe Gambolati, vedoucí projektu.
Jeho plán teď podrobně zkoumá skupina italských stavebních a geologických expertů.
Projekt v hodnotě sto milionů eur předpokládá vyhloubení dvanácti štol v podloží Benátek. Každá štola má být 30 centimetrů široká a 700 metrů dlouhá. Právě do tohoto „potrubí“ by vědci rádi nahnali mořskou vodu.
Experti předpokládají, že přítomnost tekutiny by způsobila roztahování písku, na kterém město stojí, což by v důsledku vedlo ke zvýšení úrovně Benátek.
Podle Gambolatiho chtějí experti nejprve svůj záměr provést v malém měřítku, a ověřit si tak, jestli jejich teorie funguje i v praxi.
„Jestliže se projekt ukáže jako úspěšný, okamžitě zaznamenáme zlepšení, byť postupné, protože úplné zvýšení úrovně bude dosaženo zhruba za deset let,“ prohlásil Gambolati. Projekt je zatím v počáteční fázi a před definitivním odsouhlasením ho ještě musí posoudit příslušné úřady na místní, regionální a státní úrovni. Vědci však už zaznamenali úspěch, protože se jim podařilo získat na svou stranu benátského starostu.
Argumentují mimo jiné i tím, že zatímco uskutečnění jejich myšlenky by si vyžádalo zhruba jeden milion eur, projekt Mojžíš připraví italskou vládu o 4.5 miliardy eur (132 miliard korun).
Plán dostal příznačné jméno podle biblického hrdiny, před nímž se na cestě z Egypta rozestoupilo Rudé moře. Mobilní propustě (jakési „brány“ pro vodu) mají být dokončeny v roce 2011.
Všechny propustě budou ukryty na dně benátské laguny. V případě, že hladina Jaderského moře stoupne, se vysunou nad hladinu a vytvoří kolem Benátek bariéru.
Pokud by se prosadil i projekt týmu profesora Gambolatiho, měly by historické Benátky proti záplavám další účinnou zbraň. Podle Giovanniho Mazzacuratiho, který předsedá konsorciu Nové Benátky, je ovšem třeba toto řešení velmi důkladně prověřit.
„Benátky jsou v hodně citlivé situaci, jejich struktura je totiž nesmírně křehká. Pokud by byly jednotlivé části města vyzvednuty do rozdílné úrovně, mohlo by to mít za následek rozpad Benátek,“ míní. Jiní odborníci jsou v hodnocení plánu ráznější: označují ho za sci fi, která nemá vůbec nic společného s realitou.
Gambolati je ale na základě počítačových animací přesvědčen, že stabilita Benátek není ohrožena. Z některých expertních posudků navíc vyplývá, že tento projekt naprosto nekonkuruje Mojžíšovi, ale že ho naopak může v případě potřeby účinně doplnit.
