Jedna malá episode, ale zajímavá. Vzbouření čeští pánové hledali pomoc kde mohli, ale protestanské státy jim moc nepomohli. Tak se tedy obrátili na muslimské Turecko. Do Prahy přijela dokonce turecká delegace, a za pomoc, bylo turkům nabídnuto, Ferdinandovo rodné Štýrsko, což ho rozuřilo. Jednal s nimi pan Budovec z Budova, který turecky uměl. Stálo ho to hlavu.

podobné diletanství a neschopnost, z jakou čeští páni, kteří se pokusili take změnit system, jednali.Původně si čeští páni zvolili Ferdinanda Habsburského. Ferdinand jednal opatrně, dosadil jako své místodržící i potomky starých českých rodů, Slavatu a Martinice. Protože byli ale katolíci, tak tím naštval protestanskou šlechtu, hlavně německy mluvící, luteránskou i kalvinickou Nakonec došlo k rozhodnutí, svrhnout vládu Ferdinanda a zvolit protestanského krále. A tak došlo k slavné defenestraci, kdy vzbouření šlechtici vyhodili oba místodržitele z okna. Je nutné podotknout, že mezi tou skupinou, českých pánů byli i ti, co česky neuměli a sám vůdce povstání, hrabě Thurn, česky neuměl. Bylo to tedy utkání mezi protestanty a katolíky a ne mezi čechy a němci, jak se nám to v později předělaných dějinách říkalo

Je paradox, že, neoslavujeme ty české pány, kteřá po porážce na Bílé Hoře, odešli do švédské armády a pokračovali v boji. Oslavujeme ty, kteří po porážce se vrátili, nebo zůstali v zemi, prosili císaře za odpuštění, o milost, přísahali mu věrnost a slibovali být dobrými poddanými, tedy kolaboranty. Jenže cisař pod vlivem špatných poradců je nevyslyšel a vybraných 27 nechal popravit. Mimochodem z těch popravených českých pánů na Staroměstském Náměstí, bylo nejméně pět němců jak polena. Znova připomínám, že šlo o válku mezi protestanty a katolíky a ne mezi čechy a němci.

Ve skole nam nerekli ze cesti stavove si to predstavovali jako Hurvajs valku.