130 let
V současnosti jsou všechny tyto tři druhy bolševníku uvedeny v seznamu...

V současnosti jsou všechny tyto tři druhy bolševníku uvedeny v seznamu nebezpečných a celoevropsky potíraných rostlin. Omezení jejich šíření rozhodně není úkolem snadným. | foto: Ladislav Hoskovec

Bolševník při kontaktu s pokožkou způsobuje podráždění až popáleniny. Omezení jeho šíření však není snadným úkolem

Magazín
  •   13:00
Krása rostlin dokáže být svůdná, vždyť kdo by nechtěl mít u domu nějakou tu květnatou neobvyklost? K rostlinám velmi pohledným patří bezpochyby i některé statné bolševníky (Heracleum), které se do zahrad střední Evropy dostaly v 19. století.

Jenže tyto „obří mrkve“ v novém prostředí prapodivně zdivočely, až nečekaně rychle se rozšířily do volné krajiny, takže dnes tu patří k druhům invazivním.

Nejznámějším z nich jistě je původně západokavkazský bolševník velkolepý (H. mantegazzianum). Traduje se, že poprvé byl u nás vysazen v zahradě knížete Metternicha u zámku Kynžvart v roce 1862, občas se objevuje dokonce tvrzení, že semena této rostliny se dostala do Čech už roku 1815, údajně je měl předat knížeti Metternichovi samotný ruský car Alexandr I. Tyto otřepané hypotézy však nejnovější historická studie nepotvrdila, jisté je, že zatím nejstarší jednoznačný doklad o výskytu této rostliny u nás pochází z roku 1871 ze severočeských Teplic. A od té doby je jí stále víc.

Kvetoucí ajznboňák. Ve středověku říkali hadinci volový jazyk podle dlouhých listů

S bolševníky nemáme starosti pouze my. Ve Skandinávii se objevuje rovněž invazivní bolševník perský (H. persicum), který pochází ze severního Íránu. Na severu Evropy si ho dříve vysazovali pro okrasu na předzahrádkách a říkávali mu pěkně vzletně „palma z Tromso“.

Nedaleko od našich hranic v Polsku bují zase bolševník Sosnovského (H. sosnowskyi) ze Zakavkazska a Dagestánu. V padesátých letech 20. století tu byl pokusně pěstován jako medonosná a krmná plodina. Užitek však nepřinesl žádný: jeho charakteristický pach přechází na chuť masa i mléka jím krmených zvířat, je také invazivní, silně zasažené louky a pole jsou nezužitkovatelné. I on obsahuje látky, které při kontaktu s pokožkou způsobují podráždění až popáleniny. V roce 2015 si v Polsku vybral tento bolševník první lidskou oběť – starší žena se vypravila likvidovat jeho porost jen s kosou v ruce. Přímý kontakt s rostlinou jí způsobil rozsáhlé popáleniny, při následné léčbě nastaly další komplikace, takže ani specializovaná lékařská pomoc nepřinesla záchranu. Někdejší záliba v exotice a experimentech si vybrala daň nejvyšší.

V současnosti jsou všechny tyto tři druhy bolševníku uvedeny v seznamu nebezpečných a celoevropsky potíraných rostlin. Omezení jejich šíření rozhodně není úkolem snadným.

Autor: Ladislav Hoskovec