Řadu „rozparovačských“ teorií nově rozšířil uznávaný jihoafrický historik a životopisec Charles van Onselen. Ten při přípravě biografie „Lišky a mouchy: Svět Josepha Silvera, gangstera a psychopata“ narazil na zarážející podobnost mezi Silverem a legendárním londýnským vrahem prostitutek. Joseph Silver proslul v africkém Johannesburgu jako „Král kuplířů“. Přijel sem v roce 1898 a krátce poté tu založil řetězec kaváren, trafik a nevěstinců. V té době už měl za sebou pobyt nejen v Londýně, ale také v newyorské věznici Sing Sing, kde si odpykal trest za loupež. Muž, který se narodil v Polsku jako Joseph Lis, obchodoval se ženami na čtyřech kontinentech. Kromě toho se měl dopustit i znásilnění, sodomie a krádeží šperků.
Svárlivý násilník
Van Onselen upozorňuje na to, že Silver pobýval v londýnském Whitechapelu v době, kdy tam řádil záhadný Rozparovač. Dokazuje to mimo jiné i rodný list jeho dcery, jež se v inkriminované době narodila právě v britské metropoli. Historik navíc zdůrazňuje, že Silver a Rozparovač mají velmi podobný psychologický profil. Podle policie šlo v obou případech o psychopaty, kteří hluboce nenáviděli ženy. Silver se vůči svým partnerkám choval značně násilnicky.
„Z hlediska věku, povahy i psychických poruch to perfektně sedí,“ pochvaluje si spisovatel a dodává, že Silver jakožto kuplíř a provozovatel londýnských veřejných domů určitě dobře znal prostitutky, které ve Whitechapelu pracovaly. Později v Johannesburgu proslul Silver svou svárlivostí. Měl ve zvyku psát do novin drzé a provokativní dopisy – podobně jako Rozparovač o deset let dříve.
Zločinec, který procestoval Evropu, Afriku a Severní i Jižní Ameriku, nakonec našel smrt v rodném Polsku, kde byl roku 1918 popraven jako vyzvědač. Van Onselen prý původně váhal, zda má svá podezření zveřejnit v Silverově biografii. „Musel jsem si vybrat. Měl jsem v rukou jen spekulaci – sice rozumnou, ale pořád jen spekulaci. Věděl jsem, že pokud se o ni podělím se čtenáři, znehodnotí to knihu, protože lidé se o spis začnou zajímat jenom kvůli Rozparovači. Jenže na druhou stranu jsem nechtěl, aby si do očí bijících souvislostí mezi Silverem a Rozparovačem všiml nějaký odborník a využil ji sám,“ líčí.
Veřejnost knihu přijala kladně – na rozdíl od znalců „rozparovačské“ problematiky, kteří historikovi vyčítají, že staví na náhodných důkazech. „Kolik shod okolností vlastně potřebujete, abyste byli ochotni připustit, že se mé závěry mohou zakládat na pravdě?“ pronesl van Onselen na jejich adresu.
