Rozdvojení nejrůznějších materiálů pomocí ozubeného kovového pásu je známo už od nepaměti – historikové uvádějí jako nejstarší rok 2700 před naším letopočtem a jako místo vzniku Egypt. První pily byly charakteristické a dodnes hojně užívané obloukové s pásem zubů upevněným do dřevěného oblouku a hodily se – stejně jako dnes – ve stavebnictví nebo v přípravě dřeva na topení. V průběhu staletí se osvědčený nástroj zdokonaloval, vznikly různé typy pil, ale všechny stále závisely na fyzicky náročném, opakovaném pohybu pilou sem a tam. Až do dřevařství konečně přišla revoluce v podobě kotoučové či okružní pily, familiárně nazývané cirkulárka.
Strašák pacientů a užitečný pomocník. Kdo vymyslel injekční stříkačku? |
O tom, kdo vymyslel nekonečnou pilu, se vedou spory. Dokonce o jejím vzniku dlouhá léta přežíval jeden mýtus. Dnes se má všeobecně za to, že cirkulárku roku 1777 – tedy před 240 lety – vynalezl Samuel Miller z anglického Southamptonu. I když je dost možné, že kotoučová pila se tou dobou už mnohde používala (podle některých se v Holandsku objevila už o celé století dříve), málo známý výrobce námořních plachet byl první, kdo toho roku získal patent.
V Americe si dlouho vyprávěli, že cirkulárku vymyslela roku 1813 Tabitha Babbittová, členka náboženského hnutí shakerů. Prý si jednoho dne všimla, jak se truhláři lopotí s dřevařskou pilou, a rozhodla se jim práci usnadnit. A tak si vyrobila ozubené kolečko, které roztočila pedálem svého kolovratu – a kotoučovka byla na světě, stačilo její velikost upravit pro průmyslové potřeby. Zvěsti o jejím prvenství však byly vyvráceny objevem Millerova patentu.
Buď jak buď, cirkulárka nejen výrazně usnadnila fyzicky namáhavou práci, ale hlavně ji urychlila. Roku 1927 přibyla její ruční verze, v následujících desetiletích technici přicházeli se zdokonaleními a český chalupář s kutilskými zlepšováky. Jen si musí dávat pozor na tu neděli.