Ochotu dál se vzdělávat mají Češi jednu z nejnižších v Evropě. Na žebříčku zemí EU zastávají až 21. místo z celkem 25 států společenství. Zjistila to studie, kterou provedla Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání.
„Důvodem je pohodlnost. Češi nemají vnitřní motivaci se něco učit, pokud k tomu nejsou nějak donuceni, například z existenčních důvodů,“ říká Jiří Grenar, viceprezident Asociace institucí vzdělávání dospělých.
Filozofii, že učit by se měl i člověk, který už pracuje, v Česku zastává jen necelá třetina lidí. Průměr EU je přitom přes 40 procent. Například ve skandinávských zemích se ale dalšímu vzdělávání věnuje až 90 procent dospělých.
Firmy na to nemají peníze
Tyto země jsou ale mnohem dál. Například v Dánsku lidé dostávají peníze na sebevzdělávání od státu, kdežto Češi si je musí hradit sami, nebo k tomu přemluvit zaměstnavatele. Mnoho českých firem ale podle Grenara nepovažuje vzdělávání svých pracovníků za podstatné, nebo na to nemá peníze.
Richard Vileta z Národního ústavu odborného vzdělávání ale nemá rád průměrování. Podle něho na tom Češi tak zle nejsou.
„Záleží na odvětví. Například v bankovnictví se zaměstnanci vzdělávají hodně. Učí se, jak lépe přistupovat ke klientům a podobně. Řekl bych, že tam už jsou lidé skoro 'přeškoleni',“ říká Vileta. Na druhou stranu, například v pohostinství a hoteliérství nějaký vzdělávací seminář absolvuje jen zlomek personálu. Podobně „nuzné“ je to i u profesí, které se zabývají výrobou a montáží různých strojů.
Vzdělávat se ale podle již citovaného Jiřího Grenara příliš nechtějí ani lidé, kteří působí na pozicích středního managementu. Týká se to ale jen českých firem. Zahraniční společnosti působící v Česku podle něho na školení svých pracovníků dbají. „Češi si myslí, že vystačí s tím, co se dozvěděli na střední nebo vysoké škole. Řídí se heslem, že co Čech, to ředitel, co Čech, to učitel,“ říká Grenar.
Češi nejsou podle zmíněné studie příliš zapálení ani do maturitních nebo učňovských nástaveb. Střední školu při zaměstnání v Česku navštěvuje jen 1,4 procenta lidí. V EU je průměr 4,5 procenta.
Tito lidé to však budou mít mnohem snazší. Senát v březnu schválil zákon, podle něhož jim bude stačit, když absolvují různé kursy a pak se na vybrané střední škole nechají jen přezkoušet.
„Důvodem je pohodlnost. Češi nemají vnitřní motivaci se něco učit, pokud k tomu nejsou nějak donuceni, například z existenčních důvodů,“ říká Jiří Grenar, viceprezident Asociace institucí vzdělávání dospělých.
Filozofii, že učit by se měl i člověk, který už pracuje, v Česku zastává jen necelá třetina lidí. Průměr EU je přitom přes 40 procent. Například ve skandinávských zemích se ale dalšímu vzdělávání věnuje až 90 procent dospělých.
Firmy na to nemají peníze
Tyto země jsou ale mnohem dál. Například v Dánsku lidé dostávají peníze na sebevzdělávání od státu, kdežto Češi si je musí hradit sami, nebo k tomu přemluvit zaměstnavatele. Mnoho českých firem ale podle Grenara nepovažuje vzdělávání svých pracovníků za podstatné, nebo na to nemá peníze.
Richard Vileta z Národního ústavu odborného vzdělávání ale nemá rád průměrování. Podle něho na tom Češi tak zle nejsou.
„Záleží na odvětví. Například v bankovnictví se zaměstnanci vzdělávají hodně. Učí se, jak lépe přistupovat ke klientům a podobně. Řekl bych, že tam už jsou lidé skoro 'přeškoleni',“ říká Vileta. Na druhou stranu, například v pohostinství a hoteliérství nějaký vzdělávací seminář absolvuje jen zlomek personálu. Podobně „nuzné“ je to i u profesí, které se zabývají výrobou a montáží různých strojů.
Vzdělávat se ale podle již citovaného Jiřího Grenara příliš nechtějí ani lidé, kteří působí na pozicích středního managementu. Týká se to ale jen českých firem. Zahraniční společnosti působící v Česku podle něho na školení svých pracovníků dbají. „Češi si myslí, že vystačí s tím, co se dozvěděli na střední nebo vysoké škole. Řídí se heslem, že co Čech, to ředitel, co Čech, to učitel,“ říká Grenar.
Češi nejsou podle zmíněné studie příliš zapálení ani do maturitních nebo učňovských nástaveb. Střední školu při zaměstnání v Česku navštěvuje jen 1,4 procenta lidí. V EU je průměr 4,5 procenta.
Tito lidé to však budou mít mnohem snazší. Senát v březnu schválil zákon, podle něhož jim bude stačit, když absolvují různé kursy a pak se na vybrané střední škole nechají jen přezkoušet.
