Mezi ty první patří patent na klasickou past s pružinkou z roku 1894, který si patentoval William C. Hooker z amerického státu Illinois. Známější je však patent anglického vynálezce Jamese Henryho Atkinsona, který si podobný princip nechal zapsat v roce 1898. Jeho Little Nipper čili něco jako Klepítko během pár desítek let ovládl světový trh, z něhož si ukousl úctyhodný šedesátiprocentní podíl.
Problém s přenášením vajíček. Jak vznikl kartonový obal? |
Existuje bezpočet nejrůznějších druhů pastiček, jež se liší způsobem, jakým naše domovy a chalupy nechtěného hlodavce zbaví. Ty klasické mu mají zpřelámat vaz, další chytnou do čelistí, jiné jej k podložce přilepí, některé jej utopí nebo ze světa sprovodí elektřinou. Ty nejnovější jej usmrtí a majiteli nemovitosti pošlou na mobil textovku s upozorněním, aby jejich obsah vyprázdnil a připravil na dalšího vetřelce. Už od počátku 20. století se však začínají objevovat také mnohem humánnější pastičky, jež myši pouze polapí do pasti, neusmrtí je ani nezmrzačí, takže je lze vypustit do volné přírody.
Původní návrh pastičky na myši je přitom geniálně jednoduchý a nepřekonatelný – dřevěná podložka, pružina a plíšek s návnadou. Přesto se jej v průběhu desetiletí lidé snažili všemožně vylepšovat. Například patentový úřad ve Spojených státech od svého založení v roce 1838 do poloviny 90. let minulého století zapsal celkem 4400 patentů na pastičku na myši. To je více než dvacet nápadů ročně, se kterými na úřad nechodili zástupci firem, ale jednotliví vynálezci a podnikatelé. Žádná jiná technologie na světě neláká ke zlepšování tolik jako pastička na myši.
V Americe se z ní stal jakýsi mýtus. Básníku a esejistovi Ralphu Waldo Emersonovi, žijícímu ve druhé polovině 19. století, se dokonce mylně připisuje citát: „Vymysli lepší pastičku na myši – a svět si k tobě vyšlape cestu.“ Pastička a neutuchající snahy o její zdokonalení pro Američany dodnes představují metaforu inovací, které jejich zemi pohánějí.
