Občané si nechávají tetovat například květinu zvanou bauhínie, která je součástí státního znaku a vlajky Hongkongu.
Správkyně Hongkongu hodlá jednat s demonstranty, kteří jsou pokojní. Touží po zklidnění situace ve městě |
Ne všichni tak ovšem v minulosti činili pro své politické přesvědčení. Během června a července nabízeli určití tatéři své služby zadarmo. „A tak se lidem prostě líbilo, že mohou mít tetování bezplatně. Většina si však nechala obrazce vytetovat jako symbol jejich oddanosti ke hnutí. Jeden klient řekl, že si chce připomínat události dnešních dní a předat tento příběh dál svým dětem,“ řekl v rozhovoru pro CNN tatér, který chtěl zůstat z důvodu možné represe v anonymitě. Podle jeho slov potetoval souvisejícími obrazci více než stovku lidí.
Stejný počet odhaduje i tatér Zada Lam, který proslul geometrickými designy bauhínie a deštníku. I on nabízel v létě svou práci zadarmo. „Někteří lidé se nechávají tetovat ze stejného důvodu, z jakého tetování nabízím – chtěli si uchovat vzpomínku na tyto momenty a všechno, čeho byli svědky. Chtějí vyjádřit, jak moc milují Hongkong,“ řekl Lam pro CNN.
Deštníky, které symbolizují štíty proti slznému plynu a pořádkové policii, jsou nejpopulárnějším symbolem hongkongského hnutí. Zejména pak deštníky žluté barvy - ty se objevují na plakátech, na sociálních sítích nebo na veřejných mozaikách složených z nalepovacích papírků, kterým se říká Lennonovy zdi.
Dalšími motivy, jež si nechávají protestující vytetovat, jsou například ochranné helmy nošené při demonstracích, podobizny lidí s plynovou maskou na obličeji, které mají odkazovat na incidenty, při nichž policie davy rozháněla slzným plynem. Jiným častým obrazcem je krvácející oko nebo klapka na oko. Tyto symboly se velmi rozšířili poté, co byla jedna z demonstrantek střelena do oka, podle svědectví protestujících prý příslušníkem policie.
Tatér Lam dodal, že mimo možnosti vyjádření svého přesvědčení nabízí tetování lidem pocit sounáležitosti se všemi, kteří se protestů zúčastňují a kteří sdílí stejné hodnoty. „Můžeš si pamatovat, kolik lidí stálo při sobě. Myslím, že je to pozitivní věc, když přiměješ lidi uvědomit si, že nejsou sami. Každý podporuje každého,“ konstatoval.
